Odpor proti rozšíření trestnosti firem roste

Podle zákona platného od ledna 2012 se může o soukromé i státní společnosti, družstva, občanská sdružení nebo politické strany začít zajímat policie kvůli porušení některého z osmi desítek deliktů. Úřad Roberta Pelikána (ANO) však trvá na rozšíření výčtu o dalších sedmdesát paragrafů. Český právní řád zná dohromady na dvě stovky přečinů a trestných činů.

„Hlavní problém je v tom, že podle programového prohlášení vlády mělo ministerstvo jasně definovat takzvanou přičitatelnost neboli přiznání odpovědnosti za jednání zaměstnance nebo manažera celé firmě, protože se s tím potýkají policie, advokáti, státní zástupci i soudci. To ale návrh neobsahuje,“ řekl deníku E15 předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD).

Podle většiny členů tohoto sněmovního orgánu, jehož stanovisko je pro další osud předlohy klíčové, ji Pelikán musí doplnit. „A pak se můžeme bavit o tom, jaké další trestné činy doplnit. Logické by byly některé hospodářské a majetkové,“ dodal Tejc.

Hrozí účelové likvidace

Výhrady má i sociálnědemokratická členka výboru a bývalá šéfka rezortu spravedlnosti Marie Benešová. Novela by prý v praxi vedla k účelové likvidaci firem. „Znamenala by generální kriminalizaci právnických osob,“ doplnil Pavel Blažek (ODS).
Nyní je uzákoněn pozitivní přístup spočívající ve výčtu menšího počtu trestných činů, kterých se firmy mohou dopustit.

Naopak ministerstvo spravedlnosti by je stíhalo za porušení většiny paragrafů s výjimkou těch, které by byly výslovně vyloučeny. Například by to byla vražda, opuštění dítěte či opilství. Pelikán ještě jako náměstek pro legislativu exministryně Heleny Válkové (ANO) tento princip hájil slovy, že trestní odpovědnost v navrhovaném rozsahu je světovým trendem.