Odbory nemají dost. Kvůli zvýšení mezd tlačí i na soukromé firmy, zaměstnanci si mohou polepšit
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Situace před blížícími se volbami do Poslanecké sněmovny, kdy koalice slíbila zvýšení platů učitelům a všem ostatním státním zaměstnancům, se snaží využít odboráři také ve prospěch pracovníků v soukromém sektoru. Žádají, aby si v příštím roce polepšili o osm až deset procent. Zástupci zaměstnavatelů poukazují na to, že letos přidaly na mzdách tři čtvrtiny podniků. Přestože firmy hovoří o nátlaku, zdá se, že letošní rychlý růst mezd by mohl pokračovat.
„Nejsem proti třeba i takovému zvyšování. Jen říkám, že zaměstnavatelé pro to nepotřebují politický a populistický humbuk. A považuji za nepřijatelné, aby čelili administrativním tlakům na zvyšování mezd,“ uvedl šéf Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Požadavky odborů jsou prvním nástřelem, s nímž půjdou do kolektivního vyjednávání se zaměstnavateli.
„Jsme si vědomi, v jaké situaci se nacházíme. Jsme hrdí zaměstnanci. Není naším cílem firmy likvidovat. Zjistíme si, jak se firmě daří, kolik odvádí na budoucnost, kolik dává matce,“ prohlásil na shromáždění v Praze předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Připomněl, že ekonomika jde nahoru a nezaměstnanost je nízká. Stát v posledních letech podle ministerstva práce a sociálních věcí zvyšoval platy více než firmy. Z údajů rezortu vyplývá, že od roku 2011 do konce loňska stouply ve veřejné sféře o 5800 korun, v privátní o 3200 korun. Zaměstnavatelé s odbory nesouhlasí.
Čtěte také: Analytici nad výjimečně nízkou nezaměstnaností nejásají. Česko je čínskou ekonomikou uprostřed EU, varují
„Volání po skokovém navyšování mezd zásadně odmítáme. Zvlášť v době, kdy u nás jejich růst podporují situace na trhu práce a kondice ekonomiky,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. Dodal, že podniky odpovídají za svoji konkurenceschopnost, rozhodují o investicích či školeních.
Podle Dlouhého letos přidalo svým pracovníkům 75 procent všech firem, a to nejčastěji o pět procent. Více než sedmiprocentní nárůst mezd pak hlásí každý šestý zaměstnavatel v zemi. Ještě letos vyplatí 13. mzdu nebo odměnu v podobné výši přes 40 procent hlavně středně velkých společností.
| Téma příjmů rezonuje také v programech politických stran. Zatímco pravice by snižovala daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění, levice hovoří především o dalším zvyšování minimální mzdy a platů ve státním sektoru. Podle ČSSD by si lidé do roku 2022 měli v průměru vydělávat 40 tisíc korun hrubého měsíčně. ANO slibuje všem zaměstnancům 500 korun měsíčně, o něž by snížilo pojistné. Opoziční ODS bude prosazovat jednotnou 15procentní sazbu nikoliv ze superhrubé, ale z hrubé mzdy. Čisté příjmy by tak vzrostly o sedm procent. |
