Od lidových stavení po high-tech. Jak československé pavilony zářily na Expu

Od lidových stavení po high-tech. Jak československé pavilony zářily na Expu
Expo 1933, Chicago – Pavilon Kamila Roškota vynikal velkými prosklenými plochami a moderním designem. Na proskleném průčelí se nad vchodem nacházela krásně provedená skleněná mozaika československého státního znaku. Součástí československé prezentace byla také restaurace se servírkami a muzikanty v národních krojích, která nabízela plzeňské pivo a také lahodnou pražskou šunku.
Expo 1958, Brusel – Československý pavilon získal Zlatou hvězdu a dalších 13 ocenění. "Bruselský styl" zachvátil v následujících letech celou českou společnost. Radokova Laterna magika zde slavila světový úspěch. Pavilon se skládal ze dvou částí, kubické vstupní haly a organicky zakřivené restaurace v prostoru vnitřního nádvoří. Československá vláda v roce 1959 rozhodla, aby byly obě stavby v Bruselu demontovány a přemístěny do Prahy.
Expo 1922, Rio de Janeiro – Architekt Pavel Janák vytvořil pavilon v dekorativním stylu inspirovaném venkovskými lidovými stavbami, čímž podpořil národní identitu nově vzniklého Československa.
Expo 2020, Dubaj – Pavilon Tomáše Císaře (spolupráce s kanceláří Formosa AA) představil technologii S.A.W.E.R., která získává vodu ze vzduchu a přilákala tisíce návštěvníků. Zobrazit 18 fotografií
Foto: Kancelář generálního komisaře, Česká centra
Jan Bezucha Jan Bezucha
před 10 hodinami
Československé a české pavilony na světových výstavách Expo jsou příběhem kontrastů, od triumfálního úspěchu v Bruselu 1958, kde získaly nejvyšší ocenění, až po kontroverzní momenty, jako byl nedokončený pavilon v New Yorku 1939. Architektonické skvosty střídaly méně výrazné realizace, ale vždy odrážely ducha doby a ambice země. Jak se česká stopa na Expu měnila v průběhu let?
 

Právě se děje

Další zprávy