Nikdo v té době ještě netušil, že hrůzu podobnou Lidicím nacisté rozpoutají i v osadě Ležáky. Nacisté nechali v místech Ležáků nevypálené jen dřevěné boudy a jiné stavby patřící k infrastruktuře zdejších lomů, kam před tragédií chodili ležáčtí muži pracovat. První z místních lomů byl v 90. letech 19. století otevřen v Dachově, nacházejícím se v těsném sousedství Ležáků – v roce 1942 proslul jako lom Hluboká. V okolí postupně přibývaly další lomy. Dobývala se zde prostá tvrdá žula, z níž kameníci zhotovovali vlastníma rukama dlažební kostky, obrubníky, náhrobky a jiné produkty. K takovým lokalitám například patřil i známý lom Černík. Všechny tyto lokality se staly součástí ležácké tragédie.
Foto: Projekt "Oheň (bez) naděje", vedoucí projektu Ing. František Bobek / Československá obec legionářská / www.csolzamecekpardubi.wixsite.com / Kolorizace černobílého snímku: Dan Poláček
