Obrana chce změnit systém nakupování, shání peníze na akviziční divizi
Podle mluvčího obrany Jana Pejška je hlavním cílem přebudování systému nákupů. „Možné změny nyní analyzuje náměstek pro vyzbrojování Daniel Koštoval, celý proces ještě není ukončen,“ uvedl. Samotná tabulková místa prý nejsou prioritou. „Jde o komplexnější téma,“ dodal Pejšek bez dalších podrobností.
Nejdůležitější je, aby byla zajištěna civilní kontrola armády. Ve vyspělých zemích NATO to funguje tak, že generální štáby specifikují technické parametry zbraňových či jiných systémů a zdůvodňují je potřebami jednotek. Pokud o jejich nezbytnosti pro plnění úkolů doma nebo v zahraničních misích přesvědčí ministerstva a také parlamentní orgány, civilní nákupčí vypíší tendry a dohodnou detaily smluv.
Právě schopnost vojáků přesně definovat požadavky na nové víceúčelové vrtulníky či 3D radary je nízká. Problémy má i ministerstvo, jehož týmy zabývající se velkými investičními projekty opouštějí odborníci. Všechny klíčové zakázky proto nabírají skluz. Teprve nedávno byli předběžně osloveni možní dodavatelé a vlády, od nichž by Česko helikoptéry a radiolokátory mohlo koupit.
Ve hře jsou přitom značné sumy – vláda Stropnickému schválila akviziční plán za 14 miliard korun. Jen na radary a jejich kompletní logistické zabezpečení do roku 2040 se počítá s 5,9 miliardy. Podle ministra je systém nákupů složitý a zdlouhavý, takže zakázky nelze během jednoho roku vyřešit. „Utratit peníze v tomto systému je sisyfovská práce,“ řekl před měsícem na Žofínském fóru o vyzbrojování a obranném průmyslu.
Stropnický by proto zřídil zvláštní fond pro zbrojní projekty, aby rostoucí přebytky nemusel vracet do státního rozpočtu. Jenže podobný fond už obrana měla. Když ho bývalý Nečasův kabinet kvůli úsporným opatřením zrušil, o finanční prostředky nenávratně přišla.
