"Jdete touto státní realitkou nasypat brutální peníze do soukromého sektoru." Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) takto ostře torpédoval zákon o podpoře bydlení už v polovině dubna ve svém projevu ve sněmovně. "Jdete spáchat zvěrstvo na Moravskoslezském kraji," dodal.
Vadí mu především štědrá finanční podpora státu, na které nová legislativa stojí a která podle něj půjde do soukromých rukou, ale potřebným nepomůže.
Zákon o podpoře bydlení má platit od příštího roku. Má několik cílů. Tím prvním je prevence - předejít nárůstu počtu lidí v bytové nouzi. Chce také snížit počet odebíraných dětí, které končí v péči státu právě kvůli nevyhovujícímu bydlení.
Hlavně má ovšem zákon zvýšit počet bytů s dostupným nájmem pro sociálně ohrožené domácnosti a lidi s nízkými příjmy, kteří mají potíže s hledáním bydlení. Chránit chce například matky samoživitelky, osamělé těhotné ženy, seniory nebo třeba i propuštěné vězně. O tom, zda je žadatel v bytové nouzi, mají rozhodovat úřady práce poté, co posoudí jeho příjmy a majetek.
"Norma pomůže 14 tisícům rodin ročně," odhaduje ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN). Podle ministra žije v Česku v bytové nouzi až 154 tisíc rodin. Novým zákonem chce jejich počet snížit během deseti let až o třetinu. Byty přitom mají poskytnout města, obce i soukromníci, stát jim poskytne garance.
Majitelé bytů - ať už půjde o obce, nebo o soukromníky - budou mít nárok například na dlužné nájemné. V případě obecního bytu až 67 tisíc, v případě soukromého bytu je garance nižší - až 46 tisíc. Stát se také zavázal uhradit i škody, které jsou zastropované stejně jako dlužné nájemné. Celkem bude možné čerpat až pět druhů příspěvků, jejichž výše se ročně může přehoupnout přes sto tisíc korun na jeden byt.
Kritici souhlasí s tím, že drtivá většina nového zákona je nezbytná, ale poukazují na ustanovení, která mohou být snadno zneužitelná. Stát by se neměl za nájemníky zaručovat, tvrdí. Ministerstvo však říká, že bez toho se víc nájemních bytů pro sociálně slabě na trh nedostane.
Ovšem podle ministra Kulhánka obavy nejsou namístě. "Dnes víme, že 80 procent těch, kterým bylo poskytnuto podpůrné bytové opatření, bylo úspěšných," říká Kulhánek. Vychází z dat resortu založených na zkušenostech obcí, kde byla soustředěna téměř polovina všech domácností v bytové nouzi. Zmíněných 80 procent znamená, že takový podíl domácností si udržel bydlení minimálně rok po poskytnutí podpory. "Předpokládáme, že do systému bude vstupovat tisíc obecních bytů a dva tisíce soukromých bytů ročně," uvedl Kulhánek v Senátu.
Milan Krček, předseda Občanského sdružení majitelů domů, se domnívá, že s tolika byty stát nemůže počítat. "Soukromí vlastníci nebudou mít takto masivní zájem o vkládání svých bytů do systému," tvrdí Krček. Podle něj se majitelé bytů budou bát například toho, že nájemníky nepůjde vystěhovat, pokud nebudou platit. Vychází ze zkušeností sdružení. Přestože stát slibuje, že vystěhování bude snazší díky novému institutu - takzvanému soudnímu rozkazu k vyklizení.
V odůvodnění k novele se píše, že dostat neplatícího nájemníka z bytu v současnosti trvá i déle než rok. A rozkaz k vyklizení by tuto lhůtu mohl významně zkrátit. Především ovšem záleží na tom, jak rychle budou rozhodovat soudy. Jakmile soud rozhodne, do 15 dnů má být dotyčný nájemce vystěhován.
"Garance nebudou dostatečně motivační," namítá Krček. Sdružení se podle jeho slov obává, že škody by mohly přesáhnout i maximální garantovanou sumu, kterou stát na tyto účely plánuje poslat. "Netvrdím, že v nějakých lokalitách se nějaké byty touto formou nezajistí, ale objemově to nevyřeší vůbec nic," dodal.
Zákon se nelíbí ani Svazu měst a obcí. Ten si stěžuje, že jejich připomínky během schvalování nebyly vyslyšeny. "Obce mají rovněž obavy z rozvoje obchodu s chudobou či z možného vytváření ghett v určitých oblastech," stojí v dopise, který v květnu poslal předseda svazu František Lukl senátorům, včetně výčtu konkrétních připomínek.
Obcím vadí třeba například, že nebudou moci odmítnout, když bude chtít pronajímat byty s podporou peněz státu někdo, s kým už má obec špatnou zkušenost, například kvůli obchodu s chudobou. Ten totiž v Česku stále kvete. Funguje na principu, kdy majitelé ubytoven poskytnou bydlení velmi chudým či nepřizpůsobivým lidem, kteří by jinak střechu nad hlavou nedokázali získat. A inkasují od nich vysoký nájem, který ovšem chudým lidem dotuje stát formou sociálních dávek.
Tito lidé přitom často bydlí v nedůstojných nebo úplně nevyhovujících podmínkách. A svaz má strach, že i tentokrát by většinu peněz určených na podporu bydlení pro sociálně slabé inkasovaly nevyhovující ubytovny či bytové domy.
Ministr Kulhánek tvrdí, že zákon obsahuje pojistky a že naopak obchod s chudobou bude omezovat. Resort místního rozvoje vypočítal, že ročně tento zákon stát vyjde na 1,6 miliardy korun. "Samozřejmě, pokud ten nájemník nebude dodržovat pravidla a standardy, které jsou dány v tom zákoně, o to podpůrné opatření přijde," ujišťuje ministr. "A kam ho vystěhujeme, to my vůbec nevíme, jak to bude probíhat," reagovala na ministrovo ujištění ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
Opozice namítá, že za 1,6 miliardy měl stát raději postavit 500 bytů. "Co tento zákon v praxi přinese? Vznik státní realitní kanceláře, což znamená vlamování se do zákona o obcích. Vznik dalších úřednických míst, což znamená výdaje," uvedl například senátor Martin Bednář (ANO).
Konkrétní dopady ukáže až praxe, zákon má platit od příštího roku. Resort místního rozvoje zdůrazňuje, že na následky řešení bytové nouze jdou teď různou formou zhruba čtyři miliardy korun ročně. Tyto peníze by se prý postupně měly ušetřit právě díky novému zákonu.
