Obce v národním parku jsou bohatší než jinde
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Podle studie ochrana přírody obce na Šumavě nedusí, ale ekonomicky jim pomáhá. Novely, která má do budoucna zajistit rozšiřování přísně chráněných zón národních parků, se přesto někteří starostové ze Šumavy obávají.
Podle studie Petry Horké z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy patří tři z deseti nejbohatších obcí v Česku do Národního parku Šumava a dvě další do jiných národních parků. Vychází z dat za rok 2013 o průměrném příjmu obce na jednoho obyvatele.
Průměrný příjem je v obcích Národního parku Šumava i po odečtení Modravy, kde žije miliardář Zdeněk Bakala, dvakrát vyšší než je průměr Plzeňského a Jihočeského kraje. „Je vidět, že turismus má pozitivní vliv na obce, i na nižší nezaměstnanost, ten trend je dlouhodobý,“ uvádí Horká.
Nezaměstnanost je v obcích uvnitř Národního parku Šumava od roku 2002 nižší než průměr v Česku. Zatímco uvnitř národního parku byla v letech 2007 až 2016 v průměru nezaměstnanost 6,7 procenta, v šumavském regionu Vyšebrodsko činila 9,98 procenta. Od doby, kdy národní park Šumava vznikl, se také zvýšil počet obyvatel v obcích uvnitř parku.
O dopadech ochrany přírody se diskutuje v souvislosti s novelou zákona o ochraně přírody a krajiny, která mění pravidla pro národní parky. Podle příznivců novely je studie důkazem, že obcím větší ochrana přírody pomůže. Podle předsedy Svazu obcí Národního parku Šumava Antonína Schuberta nová pravidla turisty nepřilákají, ale odradí, neumožní prý ani strojovou úpravu běžkařských tratí. „Skutečné dopady zákona na životy obyvatel i rekreaci návštěvníků jsou úplně jiné, než co předkladatelé slibují,“ míní Schubert.
Hlasování o novele, kterou vetoval prezident, mají poslanci v plánu dnes. Může ovšem padnout návrh na odsunutí hlasování. „Budu se snažit, aby poslanci měli čas seznámit se s dalšími materiály,“ říká jeden z nejvýraznějších odpůrců novely mezi poslanci, bývalý hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník (ODS).
Tím má na mysli brožurku Hnutí život, které o novele píše jako o likvidaci Šumavy. Zahradník rozporuje zejména záměr do budoucna rozšířit bezzásahovou zónu z nynějších 23 procent na nadpoloviční většinu. Do šumavských lesů je podle něj naopak potřeba citlivě zasahovat, bránit kůrovcovým kalamitám a vysazovat původní druhy stromů.
Nicméně ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) věří, že potřebných 101 hlasů pro přehlasování prezidentského veta získá. Při dřívějším projednávání ve sněmovně hlasovalo pro Brabcovu novelu 117 poslanců.
