O úplatek za pandury měl požádat i slovenský lobbista Výboh
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Nabídka slovenského lobbisty prý padla zhruba měsíc po schůzce, kde měl o stejnou částku žádat český lobbista a poradce někdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS) Marek Dalík. Ten je v této kauze obviněn.
Policisté Dalíka vyšetřovali na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr Stephana Szücse, který v březnu 2011 uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů. Podle spisu si o úplatek řekl na neformální schůzce v listopadu 2007 v pražské restauraci U Malířů. Předstíral přitom blízký vztah k představitelům české vlády a to, že může ovlivnit jejich rozhodování, ačkoliv podle žalobce nemohl. Dalík vinu odmítá.
Žádost prý padla ve Vídni
Kampmann se pražské schůzky nezúčastnil, protože byl na dovolené. Výboh podle něj při vyjednávání o kontraktu pomáhal české straně. Zhruba měsíc po pražské schůzce jej požádal o setkání, které se uskutečnilo v kavárně Griensteidl ve Vídni. Tam prý o peníze požádal. „Odmítl jsem to, schůzku jsem ukončil a odešel jsem,“ uvedl při výpovědi Kampmann, jehož soud vyslýchal prostřednictvím videokonference ze Švýcarska.
O stejné žádosti ze strany Dalíka v Praze ale Kampmann nevěděl, což bylo v rozporu s dřívějšími výpověďmi jeho kolegů. Ti tvrdili, že byl o nestandardním požadavku ze strany Dalíka informován. Na státního zástupce Jana Kořána dvě a půl hodiny trvající výslech působil nevěrohodně. Podle něj je to jediný z manažerů, který vypovídal jinak než ostatní. „Řekl bych, že je to spíše okrajový výslech,“ řekl novinářům Kořán.
O úplatku se nemluvilo, kontruje Výboh
Výboh, který je dlouholetým poradcem a přítelem slovenského premiéra Roberta Fica, v kauze před soudem vypovídal v září. Tvrdil, že se vyjednávání účastnil, protože zastupoval některé subdodavatele pro výrobu obrněných aut. Podle něj při vyjednávání nepadla žádná žádost nebo nabídka úplatku.
Opak před soudem tvrdí zahraniční zbrojaři, podle kterých byla částka potřebná k tomu, aby kontrakt pokračoval. Česko nakonec zrušilo původní smlouvu na 199 obrněnců a nechalo si jich dodat jen 107.
