O místo předsedy Akademie věd se utká největší počet kandidátů v historii. Mezi pěti uchazeči je předseda Vědecké rady akademie Pavel Baran, ředitel Biologického centra Libor Grubhoffer, člen Akademické rady David Honys, ředitel Ústavu fyziky plazmatu Radomír Pánek a člen Akademické rady Jiří Plešek. V úterý budou členové Akademického sněmu vybírat, komu dají svůj hlas a kdo vystřídá současnou předsedkyni Evu Zažímalovou, které končí její období ve funkci na jaře příštího roku.
Předseda je zodpovědný za řízení Akademie věd a za její komunikaci s vládou, univerzitami a dalšími vědeckými a výzkumnými subjekty. Je volen na čtyřleté funkční období a nesmí ji zastávat více než dvakrát po sobě. Mezi jeho pravomoce patří například jmenování ředitelů jednotlivých ústavů akademie nebo spravování rozpočtu.
O předsedovi se hlasuje tajně prostřednictvím volební aplikace, přičemž účastnit se mohou pouze členové Akademického sněmu. Hlasování je platné, pokud se ho zúčastní nadpoloviční většina členů sněmu. Kandidát je zvolen, pokud získá nadpoloviční většinu hlasů. V prvním kole je zvolen ten, kdo tuto většinu obdrží, jinak do druhého kola postupují tři kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Pokud ve třetím kole není předseda zvolen, postupují do čtvrtého kola dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola. Pokud ani ve čtvrtém kole není zvolen, volební komise předloží sněmu návrh na další řešení.