Praha - Projekt Evropské unie pomohl v Česku proniknout novému fenoménu. K rozjezdu pomohl třem sociálním firmám, vznik dalších je na cestě.
Do prostředí českých byznysmenů přichází trochu jiná sorta. Lidé, kteří se snaží skloubit podnikání s pomocí.
Ti, kteří nemají stejné možnosti jako běžná populace, dostávají šanci získat potřebné dovednosti k práci a připravit se ke vstupu na volný trh.
Možnost začlenit se
Mezi plně obsazenými stoly Café Therapy rychle kmitají číšníci. Je po poledni a v rozlehlé restauraci v centru Prahy je největší nával.
Taky třicetiletá Lucka má v kuchyni plné ruce práce. Je to osm měsíců, co dostala v Café Therapy šanci začlenit se zpátky do běžného života.
"14. února to budou přesně dva roky, co neberu drogy," říká sympatická blondýna. Lucka vystudovala pouze základní školu, osm let byla závislá na heroinu a zároveň se starala o nyní šestiletou dceru.
"Vyhledávala jsem zaměstnání, kde platili na ruku, každý druhý den jsem tam nechodila, nakonec mě vždy vyhodili," popisuje Lucka svoji minulou zkušenost. "Když mi rodiče začali dávat najevo, že nestojím za nic, a hrozilo, že mi sociálka sebere dceru, byla to pro mě motivace se jít léčit. Bylo to hrozně těžký, jsem pyšná, že jsem to dokázala."
Po návratu z léčení a terapeutické komunity se Lucka ocitla v nové situaci, ve které si nevěděla rady. "Neuměla jsem si hledat práci, hospodařit s penězi," říká. "Nesla jsem si s sebou velké stigma."
Občanské sdružení Sananim tehdy nabídlo Lucce možnost pracovat v Café Therapy.
Stín stigmatu
Lucka je "ideálním" cílovým klientem pro sociální firmu. Podnik nesoucí tuto značku totiž na rozdíl od běžných firem neusiluje v první řadě o vlastní profit. Jeho hlavním cílem je pomoci lidem zdravotně a sociálně znevýhodněným.
Otevírá prostor lidem bez potřebného vzdělání či dovedností. Umožňuje jim získat pracovní návyky a zaučit se v prostředí, které je k nim tolerantnější než v běžné firmě.
Podle pravidel sociální firmy musí být v podniku zaměstnáno minimálně 25 procent zaměstnanců s postižením nebo zaměstnanců jinak znevýhodněných.
Café Therapy za poslední dva roky prošlo 23 klientů. V současné době jich tu pracuje sedm. Firma jim poskytuje běžnou mzdu a mají stejná práva a povinnosti jako ostatní "normální" zaměstnanci.
"Jsem teď samostatná, mám příjem a naučila jsem se hospodařit s penězi," říká Lucka. "Už vím, že to zvládnu, zvyšuje mi to sebevědomí."
Co bude potom
Lucka si během práce v Café udělala kuchařský kurz a plánuje, že bude studovat ještě další rok, aby získala výuční list.
Cílem sociální firmy je ale také připravit a nakonec vypustit své "klienty" na volný pracovní trh. To Lucku čeká v nejbližších dnech.
"Dnes se chystám na svůj první pohovor," říká. "Bojím se, ale přeci jenom v normální práci se konečně zbavím svého stigmatu."
Kromě stigmatu si ale Lucka s sebou nese další obavu. "Myslím, že můj největší hendikep pro normální práci je strach z drog," říká. "Tady je to chráněné prostředí, kde se neužívají žádné drogy, v barech a hospodách se ale běžně užívají, bála bych se začít tam pracovat."
Reálné zaměstnání
Klíčem k úspěchu a efektivitě sociální firmy je však druhý z cílů, který by měla mít každá sociální firma. Totiž to, že minimálně polovinu příjmů získává firma z vlastní činnosti.
Všechna zařízení, která už v této době nabízí lidem se znevýhodněním práci, například chráněné dílny, totiž žijí převážné ze státních dotací. Klienti navíc za práci dostávají jen symbolický plat v řádu stokorun.
"Je důležité opustit model chráněných dílen," říká Pavel Novák z organizace Fokus, která pomáhá lidem se zkušeností s duševní nemocí. "Lidé jsou v nich vylučováni ze společnosti, je to jen rehabilitace, nikoliv reálné zaměstnání."
Být užitečný
Sociální firmy jsou v Česku zatím tři. Organizace Zahrada, která zaměstnává lidi s duševním onemocněním, Jůnův statek s restaurací a penzionem a již zmiňovaná restaurace Café Therapy.
"Sociální firma je na rozdíl od chráněné dílny byznys, který umožňuje, aby zaměstnanci dostávali dostatečné odměny," říká Novák. "Zároveň je cílem, aby se udržela na volném trhu práce a nebyla závislá na dotacích od státu."
V Café Therapy v tuto chvíli příjmy pokryjí náklady. "Oproti loňskému roku se to velmi zlepšilo," říká Hana Pastorková, manažerka sociální firmy. "Zbohatnout se na takovém podnikání asi nedá. Ale pokud chce člověk být zároveň užitečný, tak je to ideální cesta."
Příklad z Británie
Příklady z Velké Británie, kde jsou sociální firmy zavedeny už řadu let, ukazují, že situace se v průběhu let lepší.
Například firma Bizmatch nabízející rozmanité služby od zahradničení, přes recyklaci kol až po restaurování nábytku žila pět let po svém založení z 65 procent z vládních dotací. Pro tento rok počítá firma s rozpočtem 320 tisíc liber, z toho 200 tisíc liber bude zisk z přímého obchodu a služeb. Od státu tak nyní potřebují už jen 15 procent dotací.
