Nemocniční ambulance dostanou víc než soukromníci. Ti si stěžují v Bruselu
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Soukromí lékaři se obrátí na Evropskou komisi kvůli údajnému protežování ambulancí v nemocnicích. Pokud by uspěli, nemocnicím hrozí, že budou muset část peněz vrátit.
Soukromí lékaři se brání proti tomu, že nemocniční ambulance dostaly pro letošní rok vyšší nárůst úhrad než ty jejich. Obrátí se kvůli tomu na Evropskou komisi. „Ministerstvo zdravotnictví v úhradách protežuje ambulance nemocnic na úkor ostatních,“ tvrdí předseda sdružení Zorjan Jojko. Soukromí lékaři vnímají jako diskriminační to, že jim úhradová vyhláška přiřkla proti roku 2015 nárůst příjmů o zhruba 3,5 procenta, zatímco nemocničním ambulancím o více než devět procent.
Sebevědomí jim posílil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se kterým věc řešili od března. „Úřad napsal, že se domnívá, že nejde vyloučit přítomnost veřejné podpory,“ uvádí Jojko. Lékaře úřad odkázal na Evropskou komisi, která na veřejnou podporu dohlíží.
„Přítomnost veřejné podpory nelze vyloučit,“ uvedl k případu předseda ÚOHS Petr Rafaj. Ovšem podle názoru úřadu by mohla být tato podpora slučitelná s evropským trhem a tedy přijatelná. „Potvrzení existence veřejné podpory přísluší pouze Evropské komisi nebo národním soudům,“ upozorňuje Rafaj.
O dalším konkrétním postupu rozhodne rada Sdružení ambulantních specialistů ještě v srpnu. „Zvažujeme i soudní cestu,“ uvedl Jojko.
Výsledek nejde předjímat. „Evropská komise může uložit příjemcům peníze navrátit,“ vysvětluje právník a specialista na veřejnou podporu Michael Kincl.
Podle ministerstva zdravotnictví rozdílné úhrady pro nemocniční a soukromé ambulance nejsou veřejnou podporou. Péče, kterou poskytují, je podle ministerstva různá. Navíc prý dříve dostávaly nemocniční ambulance v přepočtu na provedené výkony nižší úhrady. „Ministerstvo zdravotnictví takto vzniklé historické rozdíly vyrovnává,“ uvádí vedoucí tiskového oddělení ministerstva Ondřej Macura. Nevyloučil přitom, že by se stejná strategie mohla objevit i ve vyhlášce na příští rok, jejíž návrh se právě dokončuje.
Podle Tomáše Prouzy, bývalého státního tajemníka pro evropské záležitosti, dává smysl si k Evropské komisi stěžovat. „Je to účinný systém veřejné kontroly a dobrý nástroj tlaku. Pokud Evropská komise zahájí šetření, musí to stát přinejmenším zdůvodnit,“ říká Prouza. Evropské autority navíc sledují, z jakých zemí přichází více takových stížností.
Aby Evropská komise uznala, že se jedná ze strany ministerstva zdravotnictví o veřejnou podporu, musí být splněno několik podmínek. Největší problém budou mít podle Kincla lékaři prokázat, že dochází k ovlivnění obchodu mezi členskými státy. V minulosti například toto nebylo uznané v případě podpory vysoké školy v Přerově, která vyučuje převážně v češtině.
