Korea - tuhle přezdívku získalo jedno z nejdůležitějších armádních letišť vybudovaných v Československu v druhé polovině minulého století. Vojenská posádka v Žatci sice fungovala už od roku 1935, ale až během druhé světové války se tu rozjel čilý letecký provoz.
Hitlerova luftwaffe chtěla u Žatce vybudovat velkou základnu pro proudové letouny Messerschmitt, ale do konce války stihli nacisté vystavět jen jednu betonovou ranvej. Rozmach přišel po roce 1951, kdy náhorní plošinu proměnila ve velké vojenské letiště Československá lidová armáda - i za vydatné pomoci tzv. pétépáků (příslušníků pomocných technických praporů, tvořených zpravidla pro komunisty politicky nespolehlivých občanů, pozn. red.) - a dlouhé dekády tady sídlily důležité stíhací letky.
To se změnilo v roce 1993. Migy odtud zmizely, těžké stroje postupně všechny stavby včetně dlouhých zpevněných drah zlikvidovaly a místo základny na místě vyrostla průmyslová zóna Triangle s několika halami. Severozápadní Čechy pod Krušnými horami tak přišly o jediné letiště s pevnou přistávací drahou.
Výkon elektrárny? Přes 62 MW
A něco podobného se nyní děje i mezi Mladou Boleslaví a Libercem. V Ralsku, které si na dlouhá desetiletí zabrali - a ekologicky zdevastovali - sovětští okupanti a jejich vzdušné síly, se nyní schyluje k dalšímu zásadnímu zásahu. Letiště Hradčany s 2700 metrů dlouhou ranvejí vstoupilo do procesu, na jehož konci se promění v mohutnou solární elektrárnu.
Liberecký kraj kvůli tomu už loni v prosinci založil společnost Energie Ralsko (ER). Jejím jednatelem je Zdeněk Miklík, do roku 2024 pirátský náměstek obviněného a nepravomocně odsouzeného hejtmana Martina Půty (SLK).
"Máme platné povolení - smlouvu s ČEZ Distribuce - o připojení do distribuční soustavy (výkon 62,5 MW). To je pro náš záměr dostačující výkon fotovoltaické elektrárny," upřesňuje Miklík pro deník Aktuálně.cz. Původně se přitom počítalo, že by měl její výkon přesáhnout 100 MW.
"Trasa vedení kabelu je vytyčena. V plánu je materiál předložit v roce 2026 do zastupitelstva Libereckého kraje," pokračuje Miklík. Vedle toho ER analyzuje to, kdo bude elektrárnu stavět či jestli její součástí bude i bateriové uložiště pro energii vyrobenou ze slunce.
"Jsme ve fázi dokončeného technického modelu. Nyní pracujeme na ekonomickém modelu. Hotovo bude do konce roku 2025 a v první čtvrtině roku 2026 bude materiál s dalším postupem projednán," dodává Miklík. Smyslem celého projektu je prý energetická soběstačnost Libereckého kraje a jeho organizací.
Samotná výstavba by se na ploše hradčanského letiště měla rozjet v roce 2028, první watty má začít dodávat hned rok poté. "Celkové investiční náklady odhadujeme cca na 1,5 miliardy korun," počítá Zdeněk Miklík. Záviset bude ale i na tom, jestli Liberecký kraj půjde do budování sám, nebo se s někým spojí. "To lze sdělit až po dokončení ekonomického modelu a odsouhlasení zvolené varianty. V této fázi ještě nejsme," dodal Miklík.
Ze "strategického prostoru" elektrárna
Jisté už teď ale je, že solární panely pokryjí velkou část Hradčan. Letiště, které bylo díky své dlouhé ranveji jedním ze záložních přistávacích míst neúspěšného sovětského raketoplánu Buran, tedy zmizí pod tmavými deskami.
Přeměna areálu v elektrárnu je ovšem velkou komplikací pro českou armádu. Ta o areál usiluje dlouhodobě. Na jaře roku 2022 ministerstvo obrany uvedlo, že "záměrem je mít v dnešní složité bezpečnostní situaci, v případě potřeby možnost tento strategický prostor nárazově využívat, například pro výcvik. Mohlo by jít o výsadkový výcvik na dva až tři dny zhruba čtyřikrát až pětkrát do roka."
Ministerstvo společně s armádou a svým státním podnikem Vojenské lesy a statky proto s libereckými úředníky jednalo. Ale bez úspěchu. Jak dnes popisuje David Šíma, mluvčí obrany, "kraj pro dané využití nakonec upřednostnil svůj záměr." Tedy vznik obrovské fotovoltaické elektrárny.
I přesto ale generální štáb ve svých strategiích Hradčany dál má. Mluvčí nejvyššího armádního velení Magdalena Dvořáková pro deník Aktuálně.cz upřesňuje, že se "počítá s možným využitím bývalého vojenského letiště Hradčany k zajišťování obrany České republiky."
A Dvořáková rovnou liberecké zastupitele upozorňuje: "Resort má vytipována letiště a určené plochy, se kterými je nutno zacházet ve zvláštním režimu v rámci územního plánování a majetkových vztazích."
Je ale otázkou, jestli půjde Hradčany k obranným účelům ještě vůbec využít, když se areál kompletně promění ve fotovoltaickou výrobnu energie. Zdeněk Miklík na otázku, jak Liberecký kraj řeší zádrhel, kdy by elektrárna měla vzniknout i na přistávací dráze letiště, avšak vojsko jeho využívání dál plánuje, odpovídá: "Nemám informaci o tom, že armáda počítá s využitím brownfieldu bývalého letiště pro své potřeby. Armáda nemá k tomuto pozemku žádný majetkový vztah."
Liberecký kraj převzal prostor už v září roku 2007. Od té doby tu především při demolicích chátrajících budov po sovětské armádě a terénních úpravách proinvestoval sto milionů korun.
A pokud se ještě před třemi lety vážně uvažovalo, že by se stárnoucí letiště dostalo pod Vojenské lesy a statky a bylo k dispozici armádě, teď je jasné, že vojáci ostrouhají. Obrana prostě musela couvnout. Hradčanskou základnu tak čeká stejný osud jako žatecké letiště.
