Křeček se s tímto postupem v případě některých škol setkal v minulosti a také letos. Mezinárodní sankce ale podle něj nezakazují vzdělávání všech Rusů a Bělorusů. Ze zákazu poskytování technické pomoci pro potenciální použití v Rusku a Bělorusku, obsaženého v mezinárodních sankcích vůči těmto státům, podle ombudsmana nevyplývá, že by české vysoké školy nemohly v technických oborech vzdělávat žádné Rusy a Bělorusy. Kancelář ombudsmana o tom informovala na svém webu.
Braňte se správní žalobou, radí Křeček
"Zákaz se uplatní pouze tehdy, když má vysoká škola přinejmenším důvodné podezření, že informace nabyté v kritickém studijním programu student použije v Rusku či Bělorusku. Státní příslušnost sama o sobě přitom nemůže být jediným důvodem pro takové podezření. Jinak by zákaz mohl bezdůvodně dopadnout například i na nevinné uchazeče o studium, kteří v Česku žijí již od narození nebo zde mají dlouhodobý pobyt," uvedl ombudsman.
Na provádění mezinárodních sankcí v České republice dohlíží Finanční analytický úřad. "Oceňuji, že Finanční analytický úřad s mými závěry souhlasil a přijal opatření, aby se podobná situace již neopakovala. Přesto jsem zaznamenal, že se někteří uchazeči se stejným problémem setkali i letos. Apeluji proto na vysoké školy, aby postupovaly dle správného výkladu mezinárodních sankcí. Pokud by se tak nedělo, dotčeným uchazečům doporučuji se proti rozhodnutí o nepřijetí bránit odvoláním a poté případně správní žalobou," uvedl ombudsman.
Sankce na Rusko a Bělorusko byly uvaleny především v reakci na jejich zapojení do válečné agrese vůči Ukrajině. Rusko čelí sankcím od roku 2014, kdy anektovalo Krym, a tyto sankce byly výrazně rozšířeny po invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Evropská unie a další země zavedly opatření, která zahrnují ekonomické sankce, omezení obchodu, zmrazení majetku a vízová omezení pro jednotlivce a subjekty spojené s agresí. Bělorusko bylo sankcionováno za svou podporu Ruska, včetně umožnění využití svého území pro vojenské operace.