Plzeňská zástupkyně Antonie Zelená chtěla pro vážné pracovní pochybení zbavit funkce svého podřízeného Petra Moronga. Vrchní soud Zelené vyhověl, Nejvyšší ale poté rozhodnutí změnil s tím, že Morongovi pouze snížil plat a to dvacet pět procent na dobu jednoho roku.
Zelené ale vadil možný střet zájmů. Kárnému senátu Nejvyššího soudu totiž předsedal soudce František Hrabec, který v minulosti působil jako vojenský soudce společně s Morongovým obhájcem Štěpánem Bednářem.
Morong tedy podle Zelené věděl, kdo spor soudí. "Naopak já jsem to nevěděla. Neuváděla jsem některé argumenty, protože jsem předpokládala, že předsedou senátu je soudce, který fakta o předchozích kárných řízeních doktora Moronga zná," řekla Zelená.
Změna na poslední chvíli
Hrabec navíc v čele kárného senátu na poslední chvíli a hodinu před jednáním vystřídal původně určeného soudce Stanislava Rizmana. Tuto změnu státní zástupkyni Zelené nikdo neohlásil, nebyla uvedena ani v den jednání před soudní síní. Proti podjatosti soudce Hrabce tak nemohla nic namítnout.
Hrabec navíc v čele kárného senátu stanul na poslední chvíli a hodinu před jednáním vystřídal původně určeného soudce Stanislava Rizmana. Změnu státní zástupkyni Zelené nikdo nenahlásil, nebyla uvedena ani v den jednání před soudní síní. Nemohla tak namítat podjatost soudce Hrabce.
O změně na místě předsedy kárného senátu Nejvyššího soudu se přitom rozhodlo jenom hodinu před zahájením jednání. Stanislav Rizman totiž musel na základě rozhodnutí svých nadřízených odjet služebně na Slovensko.
Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová na základě stížnosti Zelené sice připustila pochybení, omluvila se a uvedla, že pokárala jak pracovnici soudu, tak soudce, rozhodnutí kárného senátu zůstalo v platnosti.
Soud rozhodne znovu
Ústavní soudci takový postup označili za porušení práv státní zástupkyně Zelené, která vycházejí z Listiny lidských práv a svobod. Rozhodnutí Nejvyššího soudu proto zrušili.
Lidé mají podle Ústavního soudu právo vědět, který soudce rozhoduje v jejich soudní při. Složení soudního senátu se nesmí na poslední chvíli a bez upozornění měnit.
"Pokud dojde ke změně ve určeném složení senátu, přičemž o tom není informován účastník řízení, který důvodně vychází z toho, že v jeho věci jedná senát ve složení původně určeném, je mu znemožněno realizovat své právo na vyloučení soudce z projednávání. Bylo porušeno její základní právo na vyloučení soudce z důvodu podjatosti," uvedl soudce Vojen Güttler.
Má stát lidská práva?
Nejvyšší soud navíc namítal, že Zelená nebyla oprávněna ústavní stížnost podat. Podle Nejvyššího soudu totiž zastupuje stát a ten nemá možnost se dovolávat porušení Listiny lidských práv a svobod jako občané.
Podobný názor Ústavnímu soudu poslalo také nejvyšší státní zastupitelství. Ústavní soudci ale uvedli, že státní zástupkyně Zelená vystupovala jako zástupce zaměstnavatele a tedy jako právnická osoba. A tak možnost podat ústavní stížnost měla.
Dlouhodobé spory
Zelená vytýkala Morongovi vážná pochybení ve třech případech Podle ní Morong své povinnosti neplnil opakovaně. Šlo například o případ šetření podvodu, spis ležel na žalobcově stole téměř rok.
Morong se u kárného senátu hájil tím, že je v práci přetížen, dále nemocí a poukázal i na rizikové těhotenství své manželky. Řekl ale, že se za poslední rok zlepšil a vyřídil přes stovku žalob.
Zelená naopak argumentovala tím, že Morong zlepší svoji práci vždy až před projednáváním odvolání.
Připravujeme podrobnosti.