Nejvíc lidí bez práce je mezi vyučenými. Analytik: I v době růstu mají omezené možnosti
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Přestože si firmy v současnosti často stěžují na nedostatek řemeslníků a absolventů učebních oborů, mezi nezaměstnanými jsou i v době ekonomického růstu nejčastěji právě vyučení. V loňském třetím čtvrtletí jich bylo víc než rok bez práce 15 300, zatímco počet dlouhodobě nezaměstnaných s maturitou byl zhruba poloviční. Vyplývá to z aktuálních údajů Českého statistického úřadu. Podle analytika Daniela Münicha z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) na to má vliv mimo jiné nízká úroveň vzdělání lidí s výučním listem, která omezuje jejich možnosti výběru povolání.
Zatímco u lidí se středoškolským vzděláním bez maturity činila podle ČSÚ ve třetím čtvrtletí 2018 míra nezaměstnanosti 2,4 procenta, mezi lidmi s maturitou byla 1,9 procenta a u vysokoškoláků 1,5 procenta. Více než rok bez práce zůstávalo ve stejném období 15 300 vyučených, 9500 lidí se základním vzděláním, 7600 absolventů středních škol s maturitou a 3800 vysokoškoláků. Podle údajů Národního ústavu pro vzdělávání nenašlo práci 4,4 procenta čerstvě vyučených a 3,7 procenta maturantů, kteří nenastoupili k dalšímu studiu.
Vyšší nezaměstnanost mezi vyučenými souvisí podle Münicha s jejich nízkým vzděláním. „Když ten člověk má vyšší školu, maturitu nebo vysokou školu, tak klidně může dělat cokoli, může dělat mnoho profesí i na nižší úrovni..., zatímco vyučení těch příležitostí mají míň,“ vysvětlil.
Absolventi navíc podle něj v současnosti často vychází ze školy bez dovedností potřebných pro praxi. A kvůli špatné pověsti učilišť na ně jdou především žáci s nejhoršími výsledky. Aby se to změnilo, je podle analytika třeba zlepšit obsah i kvalitu výuky. „Třeba ve Švýcarsku není velký rozdíl mezi intelektuálními dovednostmi dětí, které jdou na učiliště a na ostatní školy. Je to o tom, že někoho třeba baví víc manuální práce a jiného spíš virtuální. Není to o tom, že je někdo hloupý a někdo chytrý, což u nás bohužel takto společnost vnímá,“ řekl.
Aktuální potíže podniků či cechů obsadit místa řemeslně zručných pracovníků jsou podle Münicha zejména důsledkem obecně velmi nízké nezaměstnanosti, která v loňském třetím čtvrtletí činila 2,3 procenta. Letos v lednu stoupla na 3,3 procenta, ale podle analytiků by měla být i dál jednou z nejnižších v EU. „Lidí není dost nikde, zrovna tak chybí třeba odborníci na informační technologie nebo účetní,“ řekl.
Současný nedostatek pracovních sil na trhu souvisí podle odborníků kromě toho i s populačním vývojem, kdy v posledních letech výrazně poklesl celkový počet absolventů středních i vysokých škol a početnější starší generace začala odcházet do důchodu. Současně se začala měnit také struktura vzdělanosti české společnosti. Zatímco lidí s vysokoškolským vzděláním přibývá, počet mužů s výučním listem bez maturity klesl podle ČSÚ od roku 2010 do roku 2017 o 139 tisíc.
Celkem začalo loni v září na střední školy v ČR chodit 100 223 nových žáků, na učiliště jich nastoupilo 35 344, z toho 5916 do učebních oborů s maturitou. Ve školním roce 2007/2008 bylo na učilištích v ČR 42 619 prváků. Navzdory výraznému poklesu počtu středoškoláků se podíl učňů v prvních ročnících oproti roku 2008 příliš nezměnil. Je menší o 0,9 procentního bodu.
Nezaměstnanost v Česku letos v lednu stoupla na 3,3 procenta z prosincových 3,1 procenta. Bez práce bylo 245 057 lidí. I přes meziměsíční nárůst šlo o nejnižší lednovou hodnotu od roku 1997. Loni v lednu činila nezaměstnanost 3,9 procenta. Počet nezaměstnaných byl k 31. lednu o 13 523 vyšší než v prosinci a o 44 171 nižší než před rokem. Počet volných míst stoupl v lednu proti prosinci o 7043 na 331 453. Meziroční nárůst byl mnohem výraznější, proti loňskému lednu přibylo volných míst o 100 725.
