Praha - Evropská unie dotáhla své tříleté tažení proti neekologickým žárovkám do cíle. Od 1. září se nesmí prodávat žádné klasické žárovky, obchody mohou pouze doprodat staré zásoby.
Je to největší změna v osvětlení po 133 letech, kdy Thomas Alva Edison rozsvítil první žárovku. Domácnosti na tom díky úsporným zářivkám vydělají, v rodinném rozpočtu zůstane ročně několik tisíc korun.
Nejprve Brusel vyřadil z trhu v roce 2009 stowattové žárovky, o rok později následovaly pětasedmdesátiwattové a od loňského září žárovky s příkonem 60 wattů. Teď končí i ty nejslabší. Unie si od toho slibuje, že celá Evropa ušetří elektřinu, peníze i životní prostředí.
"Podle propočtů EU se díky této legislativě sníží ročně emise oxidu uhličitého o 15 milionů tun a spotřeba elektrické energie o 40 miliard kilowatthodin, což přibližně odpovídá roční spotřebě Rumunska," uvedl Juraj Krivošík, ředitel Střediska pro efektivní využívání energie SEVEn.
Z historie žárovek
- První žárovku rozsvítil Thomas Alva Edison 21. října 1879.
- Už před ním ale dělal pokusy se žárovkou Heinrich Göbel.
- První žárovka v českých zemích se rozsvítila v roce 1880 v Robertově cukrovaru v Židlochovicích.
- Od 1. září 2009 začal postupný zákaz žárovek v Evropské unii.
- Od 1. září 2012 končí všechny klasické žárovky, obchody už mohou jen doprodat staré zásoby.
V rodinném domě ušetří 4500 korun
Redakce Aktuálně.cz si od SEVEn nechala vypočítat dva modelové příklady úspor pro čtyřčlennou rodinu, která žije v třípokojovém bytě, respektive v rodinném domě.
Po výměně klasických "edisonek" za úsporné zdroje vyšla roční úspora v třípokojovém bytě na zhruba 2800 korun a v rodinném domě dokonce na 4500 korun. Základem výpočtu je průměrná cena elektřiny 4,50 korun za kilowatthodinu a tři hodiny svícení denně.
"Cena světelných zdrojů je spíše v horním průměru, ne nejlevnější zdroje na trhu," řekl Aktuálně.cz Krivošík. Dodal, že ve výsledné částce je započítaná i investice do účinnějšího osvětlení.
Jde o nejkratší návratnost v rámci většiny energetických úspor a provozních nákladů, jakou můžeme v běžné domácnosti najít. Konkrétní kalkulace samozřejmě záleží na ceně elektřiny, žárovky, denním využití, ale obecně se investice vrátí do několika měsíců - půl až tři čtvrtě roku," konstatoval Krivošík.
Klausova kritika
Rozhodnutí Bruselu vyřadit klasické žárovky má své odpůrce, mezi něž patří i prezident Václav Klaus. Když před třemi lety začal jejich postupný zákaz, uvedl Klaus, že je hloupost, když lidem někdo diktuje, co si mají koupit či kolikrát denně rozsvítit.
"Kdybych byl normálním občanem, který běžně chodí do našich nákupních center, tak bych opravdu skoupil na zbytek svého, určitě už ne dlouhého, života dostatečnou zásobu žárovek," citovaly Klause v roce 2009 Lidové noviny.
Juraj Krivošík ze SEVEn uvedl, že klasické žárovky jsou příkladem energeticky nejméně účinného spotřebiče, jaký byl v domácnostech běžně používaný.
"Pouze méně než osm procent energie se spotřebuje na světlo, zbytek je teplo, které nepotřebujeme, a to dokonce ani v zimě, protože topení elektřinou je drahé a u stropu zbytečné," řekl Aktuálně.cz Krivošík.
Evropská unie si podle Krivošíka v odborných studiích potvrdila, že jde o ekologicky vhodné řešení a že na trhu existuje množství technologií, které mohou obyčejné žárovky dostatečně nahradit.
Zákaz energeticky náročných ledniček
Krivošík připomněl, že zákaz klasických žárovek je součástí legislativy takzvaného Ekodesignu, která se vztahuje i na jiné výrobky. Například od 1. července se mohou prodávat jen chladničky v energetické třídě A+ a lepší.
"Principem legislativy je stanovit normy minimální energetické účinnosti tak, aby zákazníci měli širokou nabídku kvalitních výrobků, ale aby za jejich provoz neplatili zbytečně moc peněz," dodal Krivošík.