Národní galerie církvím zatím nic nevrátila

„Vycházím jenom z umělecké hodnoty hlavních děl, jako jsou Vyšebrodský cyklus či dva obrazy Petra Paula Rubense,“ vysvětlil. Většina z vyžádaných děl podle něj velkou uměleckou hodnotu nemá, spíše liturgickou.

NG dosud nevydala jediné umělecké dílo, o něž požádaly do 2. ledna církve v rámci restitucí. Z cenných děl je ještě požádáno o Madonu Roudnickou a Madonu z Veveří. Tyto dvě žádosti však nejspíš na rozdíl od Rubensových děl a Vyšebrodského cyklu nebudou vyslyšeny, neboť žadatelé zatím neprokázali oprávněnost nároku.

O Madonu Roudnickou, práci Mistra Třeboňského oltáře z doby po roce 1380, má zájem farní úřad v Roudnici nad Labem. „O obraz měl ale spíše požádat kapucínský řád. Farní úřad právní kontinuitu s kapucíny nedoložil,“ řekl Vlnas. Farnost Veverská Bítýška zase neprokázala, že v rozhodném období jí požadovaná Madona z Veveří patřila římskokatolické církvi. Vše nasvědčuje tomu, že dílo stát získal řádně již v roce 1925 v rámci koupě celého zámku Veveří.

První polovina žádostí vyřízena už po roce 1990

Církve nárokují vydání dohromady 519 soch, obrazů, grafických listů a kreseb. Galerie počítá s tím, že ještě několik žádostí přibude, pokud byly podány na ministerstvo kultury. Kontrolou však galerie zjistila, že více než polovina žádostí byla vyřízena v první vlně restitucí po roce 1990.

„Máme k tomu přesnou evidenci s potvrzením restituentů o převzetí věcí. To, že o ně bylo požádáno podruhé, přičítám tomu, že církevní instituce a jejich právní zástupci se minulý rok soustředili hlavně na vydávání nemovitostí a teprve koncem prosince překotně požádali i o vydání movitých věcí,“ řekl představitel Národní galerie Vít Vlnas.

Pracovníci galerie zdůrazňují, že při posuzování žádostí postupují podle zákona a vydají jen umělecká díla, na něž je nárok žadatelů nesporný. V případě nejcennějších děl jednají s církevními institucemi o dlouhodobé zápůjčce.