


V prostředí české katolické církve se podle psychologa a právníka Ladislava Koubka a zakladatele spolku Pro čistou církev Jana Rozka stále nedaří otevřeně a systematicky řešit případy sexuálního zneužívání. V rozhovoru pro Spotlight Zuzany Tvarůžkové otevřeně popsali nejen vlastní zkušenosti, ale i mechanismy, které podle nich vedly k dlouholetému mlčení.
Před dvěma lety iniciovali výzvu podepsanou dvěma tisíci lidmi, která žádá důsledné vyšetřování případů a vyvození odpovědnosti konkrétních biskupů. „Rok jsme nedostali žádnou odpověď,“ uvedl Koubek k reakci Vatikánu.
Rozek, bývalý soudce diecézního soudu, popsal své první střety s institucí jako „narážení na zeď“. „Všechny případy se zametaly pod koberec, kněží se nechali z jedné farnosti přesunovat do jiné,“ řekl. Pokud už situace budila pozornost, řešením podle něj býval přesun do jiného města nebo země, aniž by místní věděli, koho přijímají.
Sám byl podle svých slov z funkce odvolán poté, co začal obětem pomáhat. „Za pomoc obětem jsem přišel o takzvanou dobrou pověst,“ uvedl. V kostelích pak podle něj zaznívalo upozornění, aby se na něj lidé neobraceli.
Koubek do debaty vstoupil i jako člověk, který si zneužíváním prošel. Trauma z dětství se podle něj dlouho skrývalo pod povrchem. „Celé trauma se vynoří až později, po letech,“ popsal. Z odborného pohledu upozornil na závažné statistiky: „Podle průzkumu 13 procent obětí zneužití spáchá sebevraždu.“ Oba hosté zdůraznili, že nejde jen o jednotlivá selhání, ale o systémový problém.
Podle Rozka však setkání s prezidentem republiky Petrem Pavlem začátkem měsíce přineslo obětem zásadní moment uznání: „Konečně došly k někomu, kdo je bere vážně.“
Psychické následky podle něj zahrnují posttraumatickou stresovou poruchu, deprese, úzkosti i narušenou schopnost důvěřovat autoritám. Oběti často využívají obranné mechanismy jako vytěsnění či potlačení. „Velmi časté bývá, že se to zasune někam hodně hluboko a po letech může nějaká událost to trauma znovu vyvolat,“ vysvětlil. Rozek doplnil, že řada žen se ozývá až ve chvíli, kdy jejich vlastní dcera dosáhne věku, v němž byly zneužity ony samy – tehdy podle něj „už mají sílu to začít řešit“.
Oba hosté upozornili, že jádrem problému není jen sexualita, ale především moc. „Nejde v prvé řadě o sex, je to o zneužití moci, dominance,“ řekl Rozek. Pachatelé si podle něj oběti dlouhodobě „připravují“, budují si jejich důvěru a izolují je. Koubek hovořil o systémových faktorech, které situaci násobí: „V katolické církvi jsou dva obrovské problémy – zneužívání moci a celibát.“
Podle něj část církevních představitelů reaguje zlehčováním: „Ono se to děje všude. Stanou se lidem i horší věci. Nebo jsme jenom lidi.“ Taková vyjádření podle něj odvádějí pozornost od odpovědnosti instituce.
Rozhovor otevřel i otázku rozdílů mezi církevním a civilním řízením. „V tom církevním oběť nemá postavení oběti, ale má pouze postavení svědka,“ upozornil Koubek. Rozek dodal, že většina případů se k civilním soudům vůbec nedostane – často kvůli promlčecím lhůtám nebo proto, že jsou oběti přesvědčovány, aby věc řešily interně. Připomněl i výrok kardinála Dominika Duky, který téma označil za „pouhou hysterii“.
Naději oba vidí v generační obměně části církevních představitelů i v tlaku veřejnosti. „Ta organizace se jmenuje Pro čistou církev, ne proti církvi,“ zdůraznil Rozek.
Koubek dodal, že cílem není nemožné úplné vymýcení zla, ale změna přístupu: „Aby se to dělo výrazně méně než dosud.“ Podle obou je klíčové, aby odpovědnost nepřebírala jen samotná církev, ale aby konal i stát – a aby oběti už nemusely bojovat o samotné uznání toho, že jejich příběh je skutečný.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:47 - 00:01:59 Motivace hostů k zapojení do řešení sexuálního násilí v církevních kruzích a objevení rozsahu problému.
02:04 - 04:42 Reakce církve na případy zneužívání, zametání problémů pod koberec, přesouvání kněží a osobní zkušenost s odmítavým postojem (včetně volání policie).
04:48 - 07:05 Dopady zneužívání na oběti (psychologické následky, sebevraždy) a reakce církevních představitelů, kteří problém bagatelizují a tvrdí, že je „nafouknutý“.
11:04 - 13:30 Vnitřní mechanismy umožňující přetrvávání zneužívání, autorita kněží, ochrana pověsti církve a vliv tajného dokumentu Jana Pavla II.
14:47 - 20:18 Praktické problémy, se kterými se oběti setkávají při hledání pomoci (např. nefunkční kontaktní místa), psychologické důvody, proč oběti dlouho mlčí, a význam přijetí prezidentem.
22:10 - 33:43 Popis povahy zneužívání (zneužití moci, manipulace), široká škála činů, společenský tlak na oběti a rozdíly mezi církevním a civilním právním procesem.