Jak Aktuálně.cz zjistilo od několika zdrojů z ministerstva obrany a průmyslu, bylo to pro řadu lidí včetně samotných resortních úředníků poměrně nečekané překvapení. "Řadu let se tady operovalo s tím, že modernizace starších Pandurů a přikoupení nových do Hradce (lehký motorizovaný prapor v Jindřichově Hradci - pozn. red.) je téměř jistotou," přibližuje jeden z úředníků, který si však nepřál uvést své jméno.
Ostatně tímto směrem jde i aktuální koncepce výstavby české armády. Strategický dokument schválila vláda v prosinci 2023. Materiál uvádí, že financování modernizace 107 Pandurů, kvůli nimž skončil na 2,5 roku za mřížemi lobbista Marek Dalík, se má rozběhnout příští rok, samotná upravená vozidla pak má armáda dostávat v letech 2027 až 2029.
A co se týče pořízení desítek nových obrněnců pro posádku v Jindřichově Hradci, koncepce uvádí, že desítky nových vozidel mají přicházet v tomtéž období. I když dokument nespecifikuje, jaká konkrétní technika se nakoupí, poměrně výmluvně je tento nákup ilustrován snímky Pandurů.
Rozhodl náčelník generálního štábu
Loni v létě ovšem nastal zlom. Jak Aktuálně.cz zrekonstruovalo na základě informací od několika důvěryhodných zdrojů, zhruba v polovině prázdnin proběhlo na generálním štábu důležité jednání. Z něj mělo vzejít rozhodnutí, že by se mělo ministerstvo podívat i po jiných kolových obrněncích a že Pandur nemusí být jedinou zvažovanou variantou.
I proto se loni začala na ministerstvu obrany připravovat analýza, která má resortu ukázat, jaká obrněná vozidla trh nabízí a jaké řešení je pro budoucí potřeby české armády ideální. "Studie proveditelnosti byla zadána armádou na základě rozhodnutí náčelníka generálního štábu. Je součástí dlouhodobé analýzy rozvoje pozemních sil v souladu s aktuálním bezpečnostním prostředím a predikcí budoucích hrozeb," reaguje Magdalena Dvořáková, mluvčí velení ozbrojených sil.
Zásadní informací ze studie je to, že vojsko si chce pořídit přes 250 nových obrněnců v celkově osmi verzích. To znamená kompletně nahradit dnes používané Pandury. Jde tedy nejen o obrněnce pro Jindřichův Hradec, ale o kompletní přezbrojení české "lehké brigády", která dnes používá celkově 127 Pandurů. Podle dokumentu by už v roce 2028 chtělo mít vojsko osm nových vozidel ve Vyškově, kde by se s nimi měli začít učit jezdit řidiči.
Požadavky na nová bojová vozidla Armády ČR
Zahájení dodávek: prvních osm vozidel v roce 2028 do Vyškova, v roce 2029 pak desítky dalších do Žatce, Tábora a Jindřichova Hradce
Celkový počet vozidel: více než 250 kusů
Hlavní zbraň: kanón s ráží 30 milimetrů + kulomet
Zbraňová věž: osádková či bezosádková, dosud nerozhodnuto
Kapacita: 3 členové osádky + 6 vojáků k výsadku + 1 specialista
Přepravitelnost: v letounech Airbus A400M či Boeing C-17 Globemaster
Zdroj: studie proveditelnosti ministerstva obrany
Masivní dodávky se pak podle zjištění Aktuálně.cz mají dle nastíněného harmonogramu rozjet v roce 2029, kdy by do posádek v Žatci, v Táboře a v Jindřichově Hradci měly dorazit desítky obrněnců v bojové verzi. Dvořáková se však zatím nechce k časovému plánu vyjadřovat. "Tento aspekt bude součástí rozhodovacího a schvalovacího procesu po dokončení a analýze studie proveditelnosti," uvedla pouze.
Přepravitelnost v českých C-390? "Nepožadujeme"
Nová vozidla by dle představ ministerstva měla být vyzbrojena stejně jako Pandury 30milimetrovými kanony, kulometem i protitankovými řízenými střelami. Vojsko požaduje také aktivní ochranu obrněnců před útoky dronů nebo nepřátelskými naváděnými projektily.
Protože si vojáci u Pandurů dlouhodobě stěžují na dlouhé lhůty oprav a to, že je řada obrněnců kvůli nedostatku komponentů nepojízdných, studie od dodavatelů nových vozidel požaduje zajištění toho, že minimálně 85 procent obrněnců bude trvale provozuschopných. Zajímavostí jsou i mobilní týmy techniků, které by měly vojákům v případě poruchy přijet na pomoc.
Mluví se i o vzniku nového vojenského skladu v Čechách, v němž budou uloženy náhradní díly a bude z něj dobrá dopravní dostupnost do Žatce, Tábora i Jindřichova Hradce. V této souvislosti se jako vhodná lokalita zvažuje i vojenské letiště Líně u Plzně.
Byť Česká republika před několika týdny podepsala nákup dvojice transportních letounů C-390 za necelých 14 miliard korun, k přepravě nových kolových obrněnců je využívat nechce. Takový požadavek totiž ve studii neuvádí. Proč? "Předpokládaná hmotnost budoucích kolových bojových vozidel může překročit maximální užitečné zatížení letounu C-390. Primárně se při přesunu jednotek vyzbrojených touto platformou počítá s jinými druhy přepravy - po vlastní ose či železniční," odpovídá Magdalena Dvořáková.
Pandur, Patria, Boxer a Stryker
Mluvčí dále popisuje, že tržní konzultace dosud proběhly s firmami Artec, Patria, Tatra Defence Vehicle a GDLS. To znamená, že ve hře jsou kromě finského vozidla AMV XP také Pandur Evo, jehož prototyp teprve čeká na premiéru, německo-nizozemský Boxer a původně kanadský Stryker. První tři jsou přitom obecně považovány za hlavní favority případné zakázky.
Před nedávnem některá média uváděla, že dalším zvažovaným obrněncem by měla být i švýcarská Piranha evropského koncernu GDELS. Nicméně s touto společností dosud ministerstvo prý konzultace nevede.
Už nyní je ovšem jasné to, že finální rozhodnutí o investici ve výši desítek miliard korun provede až příští vláda. Do voleb totiž výsledky analýzy nebudou.
"V září se předpokládá dokončení studie proveditelnosti pro platformu kolového bojového vozidla a její vyhodnocení z hlediska životního cyklu," vypočítává Dvořáková. Analýza pořízení dalších požadovaných verzí by pak měla být k dispozici až na konci letošního roku.
