Jistě je to jenom tím, že jsme takřka uprostřed letních prázdnin a do říjnových voleb zbývá ještě relativně dost času, přesto je zjevné, že pokud někdo v posledních týdnech bezmála zmizel z veřejného prostoru, jsou to Starostové a nezávislí. Třeba na jejich webu v sekci "Aktuality a komentáře" je poslední text z 27. června - tedy skoro měsíc stará věc.
Už na jaře STAN nicméně vyrukoval s tzv. dobrou kampaní. A mezitím byl jeho předseda Vít Rakušan na besedách v zahraničí, například v Berlíně nebo Londýně, kde se setkal s českými voliči. Jinak to působí spíše tak, že Starostové čekají na správný moment, ve který zahájí ostrou fázi kampaně. Jako by hledali způsob, jak co nejefektivněji oslovit své voliče.
STAN byl nějaký čas - pokud jde o podporu mezi voliči - stabilně třetí nejsilnější stranou v zemi za hnutím ANO a koalicí Spolu. Na jaře mu ale v tomto ohledu začala konkurovat SPD. A v některých šetřeních dokonce tak, že Starosty odsunula až na čtvrtou příčku. A politolog Jakub Lysek v této souvislosti připomíná, že byly doby, kdy se STAN pohyboval okolo pěti procent a byl rád, že se vůbec dostal do sněmovny.
"V letošních volbách STAN nejspíš nezazáří, ale udělá myslím důstojný výsledek, což by asi Víta Rakušana nemělo nijak ohrozit. Neúspěchem by byla pro Starosty v každém případě porážka od SPD, úspěchem pak odstup od této formace - bude tudíž záležet také na relativním zisku ostatních politických stran," vysvětluje Lysek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V každém případě platí toto: STAN se dlouhé roky odmítal ideologicky definovat, přece jen jde o stranu, kterou tvoří převážně starostové spíše malých obcí. V posledních letech se nicméně profiluje jako středová liberální formace. Což mimo jiné znamená, že operuje v prostoru, kde je relativně málo voličů a dost stran - podobný typ elektorátu oslovuje TOP 09, Piráti, zčásti snad i liberální křídlo ODS.
Podle Lyska je na tom ale STAN v danou chvíli nejlépe. "Uspět může i proto, že liberálnější strany jsou také čitelnější. STAN jde sám, Piráti naopak s podporou Zelených, takže konzervativnější liberálové mohou volit STAN, progresivnější křídlo těchto voličů pak Piráty a Zelené," říká Lysek s tím, že hovoříme o segmentu zhruba patnácti až sedmnácti procent liberálních z celkového počtu voličů, který se rozdělí mezi tyto dvě strany.
Mimo dominantní konflikt
A tady je dobré připomenout, že STAN v jistý moment začal explicitně hledat způsob, jak se odlišit a vymezit vůči dominantnímu konfliktu české politiky v tom slova smyslu, že se voličům nabízí jako strana, jejíž ambicí je ztělesňovat třetí pól české politiky - vedle konfliktu Babiš vs. Fiala, respektive Antibabiš vs. Antifiala.
A bude mimořádně zajímavé sledovat, zda s touto strategií bude pokračovat i v horké fázi kampaně. "Je to asi rozumná strategie," reaguje Lysek a připomíná, že je STAN taky jasně proevropskou stranou. "Je tak vnímána a nemusí to v kampani nijak zdůrazňovat, proto se může soustředit na témata, jako je fungování státu nebo lokální a regionální samospráva," uvažuje politolog.
Podle něj STAN může touto strategií oslovit i voliče z venkova, kteří nechtějí Babiše ani Spolu, nevolí populisty, ale jsou zároveň konzervativnější na to, aby volili TOP 09 nebo Piráty. "Dost nevyhraněných voličů může takto podpořit svého lokálního starostu, přestože tato skupina voličů nemá úplně liberální orientaci. Takže je to vhodná strategie na to třetí místo, kam STAN zatím míří," dodává.
Dobrá kampaň
STAN také eliminoval jakékoli prvky antikampaně a sází na pozitivní, skoro až kýčovité pojetí kampaně. Ve zkratce řečeno: výpady proti konkurenci, především vůči Andreji Babišovi, nahradila tzv. dobrá kampaň, kterou v první fázi STAN pojal jako dobročinnou sbírku na podporu předčasně narozených a handicapovaných trojčat. A od některých pozorovatelů za to schytal poměrně silnou kritiku.
Lysek si nicméně myslí, že spíše než jednotlivosti ve finální fázi těsně před volbami rozhodne celkové zaměření kampaně. "Fungovat to může, ale musí to být dlouhodobá činnost, což - zdá se - zatím platí," míní politolog. Pozitivní kampaně podle jeho zkušenosti fungují spíše na voliče, kteří žijí v regionech s vysokou kvalitou života. Fungovat to ale nejspíš nebude tam, kde dominují populistické síly."
Jinak řečeno: Starostové podle něj budou muset v horké fázi tento typ kampaně pečlivě geograficky zacílit. "A pak může být úspěšná," je přesvědčený Lysek. STAN je přitom tradičně stranou druhé volby. Takže pokud u některé strany vyloženě záleží na tom, jak efektivní bude mít kampaň, jsou to právě Starostové. S jistou mírou nadsázky lze říct, že mohou atakovat dvacet procent, v opačném případě nelze ale vyloučit, že skončí na nějakých osmi.
Dvacet nebo osm procent
"Přes dvacet procent hlasů pro STAN není úplně pravděpodobný scénář," reaguje Lysek. Podle něj by se muselo stát několik věcí. "Objevit by se musely další kauzy ODS nebo Pirátů. Nicméně něco takového jsme tu už měli. A ani bitcoinová kauza nějak s preferencemi Spolu nezamávala. Velmi optimistický scénář pro STAN je tudíž výsledek okolo sedmnácti procent a porážka SPD," vysvětluje Lysek.
Vít Rakušan přesto opakovaně tvrdí - naposledy to řekl pro středeční vydání Deníku N -, že by v případě úspěchu rád sestavoval příští vládu - a to na původním půdorysu s koalicí Spolu a Piráty. Odmítá ale ústupky v otázce manželství pro všechny nebo eutanazie. Ve zmíněném rozhovoru také řekl, že by jednociferný výsledek považoval za neúspěch a spojil by ho s rezignací na předsednickou funkci.
Také Lysek tvrdí, že by jakýkoli výsledek pod deset procent byl výrazný neúspěch. "I kdyby STAN získal třináct procent, tak by se to asi nedalo považovat za dobrý výsledek. Ten by ale Vít Rakušan nejspíš ustál, protože ani STAN zatím nedokáže najít alternativu ke svému lídrovi, podobně jako TOP 09 a Piráti," uzavírá Lysek rozhovor pro Aktuálně.cz.
Pragmatická strana
Jeho kolega Ladislav Cabada si pak všímá, že se STAN snaží klást důraz na klasická liberální témata. Zmiňuje potřebu přijmout společnou evropskou měnu euro nebo narovnání občanských práv pro všechny jedince a skupiny občanů - mimo jiné i v rovině možnosti sňatků osob stejného pohlaví a z ní vyplývajícího narovnání práv dědických, práv na informace a podobně.
"Velmi tradiční je i důraz na víceúrovňové vládnutí, decentralizaci a subsidiaritu. STAN se také projevuje jako racionálně ekologický subjekt," zdůrazňuje politolog a dodává jeden dost klíčový postřeh. "Obecně lze ale říct, že se STAN profiluje jako pragmatický subjekt, který se do veřejného prostoru profiluje jako zastánce zdravého rozumu, jenž není podmíněn ideologicky, ale hodnotami rovnosti, ochrany lidských práv, užitečnosti, mezigenerační solidarity."
Podle Cabady je STAN také typicky centristickou stranou. "S TOP 09 sdílí liberalismus a proevropské postoje, s KDU-ČSL důraz na subsidiaritu a politiku, s celou aliancí zahraničně-politické priority. Současně se od nich ale v některých bodech odlišuje - je více proevropským subjektem než ODS, návrh na zanesení eutanazie do českého právního řádu staví přehradu mezi STAN a KDU-ČSL, ale přibližuje STAN k Pirátům," míní Cabada.
Třetí pól české politiky
Což nejspíš přesně odpovídá snaze učinit ze Starostů třetí pól české politiky a taky alternativu jak k hnutí ANO, tak ke koalici Spolu. "Obecně je pro centristické strany typické, že při vstupu do vládních koalic dokážou pragmaticky některé body potlačit, současně se na mnohých dokážou s partnery pragmaticky naopak dohodnout. Toto vidím jako jasné pozitivum STAN," má jasno Cabada.
S tím souvisí další věc. "Podle něj se tudíž bude i nadále jistě spekulovat o tom, že v případě dobrého volebního výsledku tohoto hnutí a současně nedostatku mandátů pro složení vlády v současném formátu, případně i s Piráty, to může být právě STAN, kdo by mohl figurovat v úvahách Andreje Babiše o příští vládě menšinové či koaliční. To ale platí i pro Spolu, primárně nějaké "pragmatické" křídlo v ODS", míní politolog.
A pokud jde o kampaň, i on si všímá toho, že se STAN v posledních týdnech trochu vytratil. "Vnímám to jako logické. Hlavní střet se nejen mediálně odehrává na linii Spolu vs. ANO, respektive Fiala vs. Babiš. STAN tudíž může pošetřit energii i zdroje. Navíc může být i toto součást strategie jejich pozitivní kampaně," myslí si Cabada s tím, že se Rakušan a spol. mohou ve správný čas vrátit do hry.
"Je-li STAN jako další středové strany často tzv. druhou volbou, v situaci, kdy část voličů bude znechucena dlouhodobou negativní kampaní, by to mohla být dobrá strategie, pokud STAN přesvědčí voliče, že v případě znechucení a hlavně hledání nějaké mezicesty nemají zůstat doma, ale podpořit síly, které slibují konflikt postupně deeskalovat a depolarizovat," uzavírá Cabada.
