Morávia-Chem z lihové kauzy chce do úpadku

Soud zatím o tom, zda insolvenční návrh přijme, či jej odmítne, nerozhodl. Kvůli nedostatkům totiž požádal firmu o doplnění jejího návrhu.

Vzhledem k tomu, že firma peníze nesložila, nařídil celní úřad na její majetek exekuci s cílem zajistit veškerý majetek včetně zásob. „Tímto opatřením došlo k úplnému zastavení činnosti fungující a prosperující firmy,“ uvedla firma v návrhu pro soud.

„Firma je v tomto okamžiku předlužena, protože její závazky, kterým nemůže dostát, převyšují její majetek, nemůže pokračovat ve své činnosti, bude nucena propustit zaměstnance a její zadlužení bude narůstat, čímž dojde k dalšímu snižovánmí majetku firmy a poškozování věřitelů,“ dodala zástupci firmy s dvanácti provozovnami po celé ČR a osmi desítkami zaměstnanců.

Doplatek vyšší než majetek

Vyměřený doplatek je podle firmy téměř čtyřnásobný ve srovnání s celým jejím majetkem, který odhadla na 123 milionů korun. Její roční tržby činily v minulosti v průměru 130 milionů korun. Kromě nedoplatku spotřební daně má Morávia-Chem podle svých informací mimo jiné i závazky ve formě dlouhodobé směnky k úhradě ve výši 134 milionů, půjčky společníku v částce 13,4 milionu a závazky z obchodního styku 7,2 milionu.

Celní úřad při výměře doplatku spotřební daně vycházel z informací, které mu poskytala policie na základě jejího šetření a výslechů obviněných Tomáše a Radka Březinových, Lubomíra Kaláče, Rostislava Hanulíka, Václava Davida a právě Menšíka. Z nich vyplynulo, že na skladování zhruba 13 tisíc hektolitrů policií zabaveného nezdaněného etanolu se podílela i Morávia-Chem.

V rámci řízení si celní řad si nechal zpracovat i analýzu solventnosti Morávia-Chemu, která mimo jiné poukazuje na netransparentní zdroje financování majetku společnosti. To dokládá například právě dlouhodobá směnka ve výši 134,2 milionu korun či krátkodobě přijaté zálohy v výši 44,2 milionu korun. Společnost byla celním úřadem shledána jako podnik s vážnými finančními problémy spějící k bankrotu.

„Celní úřad po zhodnocení indicií svědčících o nedobré ekonomické situaci daňového subjektu dospěl k závěru, že ve vztahu k výši daně je oprávněná obava, že v době její vymahatelnosti bude nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi,“ uvedl úřad k důvodům, proč požádal o vydání zajišťovacího příkazu a exekuci.