"Pořád mluvíte o úsporách, ale mě by zajímalo, jak sloučením dosáhneme kvality vzdělávání ve školách," namítla Berkovcová.
Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá z nich by měla mít ke 30. září nejméně jednou v posledních třech letech najednou alespoň 180 žáků. Pokud je mít nebude, bude se muset sloučit s jinou školou v obci, aby limitu dosáhla. Slučování by neznamenalo zrušení, ale jen sjednocení pod jeden subjekt a společného ředitele. Druhá škola by pak fungovala jako odloučené pracoviště, na které by dohlíželi zástupci ředitele nebo vedoucí učitelé.
Změna se má dotknout podle ministerstva 2055 škol. Mělo by jít o 32 procent všech škol, uvádí resort. Úprava by se nedotkla obcí, které mají jednu školu, speciálních škol ani škol, které vyučují v jazyce národnostní menšiny.
Proti plánované změně se v minulosti postavily například Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí nebo Asociace ředitelů základních škol.
Poslanec a člen výboru Petr Gazdík (STAN) Berkovcové oponoval. "Veškeré údaje mluví o tom, že ředitel školy stráví asi třetinu času prací plynoucí z právní subjektivity školy," uvedl. "Pokud mu toto odpadne, zlepší se pedagogický proces, bude mít víc času na studenty a učitele a nebude se muset zabývat lejstry," dodal.
Ministr školství Mikuláš Bek za STAN na výboru vyvracel, že by velikost školy bezprostředně souvisela s kvalitou kolektivu nebo individualitou. "Není to tak, že mají nutně zaniknout detašovaná pracoviště. Ale přínosy větší právní osoby jsou nezpochybnitelné, odpovídá to mezinárodním trendům," dodal.
Téměř čtvrtina všech českých škol, celkem 877, má pod 50 žáků. Česko v počtu škol do 50 žáků výrazně převyšuje jiné evropské země.
Změny v návrhu
Ministerstvo školství začátkem roku v návrhu provedlo změny. Snížilo minimální počet žáků, při kterém by se měly školy slučovat s dalšími. Původně návrh počítal s tím, že by se slučovaly už školy s méně než 200 žáky. Novela prošla na konci minulého roku prvním čtením ve sněmovně, změna minimálního počtu žáků byla reakcí na vypořádání připomínek. Školský výbor ve středu pozměňovací návrh přijal, a změnu tak nyní čeká projednávání ve druhém čtení ve sněmovně.
Ministerský návrh počítá s tím, že má u jednoho zřizovatele docházet ke sdílení zdrojů. Výhodu vidí v tom, že by si sloučené školy mohly například sdílet pracovníky.
Poslankyně Renáta Zajíčková z ODS odkazovala na závěry České školní inspekce, která porovnávala vztah kvality výuky a velikosti škol. "Ze zprávy vyplynulo doporučení pro zřizovatele, aby zvažovali vytváření větších školských celků, protože to dětem přinese víc výhod než nevýhod. Navíc o tom mluví i PAQ Research, který pojmenovává nevýhody malé velikosti škol. Jsme výjimkou s obrovským množstvím malých škol. Když se zeptám opačně, máme důkazy, že malé školy přináší vyšší kvalitu?" řekla Zajíčková.
Berkovcové se ještě nelíbí, že se novinka nemá týkat soukromých škol. "Spousta rodičů bude raději volit soukromé školy, které budou moci být komorní a malé. Diskriminujeme veřejné školy na úkor soukromých," uvedla.
Návrh ministerstva na slučování škol má být vzhledem k pětiletému přechodnému období účinný až od roku 2029. Školy mají podle resortu dostatek času se na změny připravit.
