Profil Michala Stehlíka si můžete přečíst ZDE.
Členy akademického senátu přesvědčil svým plánem na reformu Filozofické fakulty.
A: Na jiných fakultách Univerzity Karlovy už jsou s reformami dál. Proč se Filozofická fakulta teprve rozbíhá?
Zásadní důvod je složitost fakulty. A pak je tu drobnost, která platí obecně: každá změna bolí. Při větší roztříštěnosti a velikosti samozřejmě o to více.
A: Jak roztříštěnost na Filozofické fakultě vypadá?
Počet kateder a ústavů je obrovský, jedná se o největší fakultu univerzity. Rád bych změnil míru identifikace s institucí jako celkem. Atomizace vzniká právě proto, že některé ústavy a katedry mohou žít samy pro sebe. Není to samozřejmě u všech, ale institucionální hrdost mi tam trošku chybí.
A: Čím chcete hrdost vybudit?
Je to hodně psychologická záležitost. Je potřeba naplnit vizi příjemné, moderní a elitní fakulty. Na příjemné fakultě, která bude uspokojovat své odborníky a zároveň bude velmi atraktivní pro studenty, se tato psychologie dá změnit. Ale jsem si vědom toho, že se to nedá zařídit nějakým úředním či jiným rozhodnutím, je to na dlouhý čas.
A: Co ve všem pojetí znamená označení "elitní"?
Fakulta je mezi mlýnskými kameny zevšeobecňování vysokoškolského studia a potřeby elitních odborníků na konkrétní témata. Potřebujeme rozumět Dálnému východu, Balkánu, potřebujeme odborníky na lingvistiku a historii. Elitní fakultu vnímám jako instituci, která vychovává právě tyto odborníky. A ty může vychovávat jenom v magisterských a doktorských programech, čímž neříkám, že by neměla vychovávat i bakaláře.
A: Často říkáte, že student by měl rozumět světu. Co to znamená?
Kladu to do souvislosti s magisterským a doktorským studiem. Všeobecnější bakalář dokáže za tři roky do značné míry pochopit mechanismy světa a jeho fungování. Delší studium ale vychová odborníka, který vidí do hloubky. Nemyslím ale, že bakalář nemůže rozumět světu. To nemusí na vzdělání vůbec záviset.
A: Rozumět mechanismům světa a rozumět světu, to je přece rozdíl.
Já si myslím, že mechanismy světa jdou do značné míry po povrchu věcí. Absolvent filozofické fakulty by měl pátrat po jádru věcí. Mezi povrchem a jádrem je velký rozdíl.
A: Stačí k tomu rozumění světu znalost obsahů spousty knih?
V tomhle slyším svého učitele profesora Alexandra Sticha, který viděl fakultu především jako prostor pro diskusi a rozvíjení názorů. To znamená vystoupit z biflování jako na měšťance ke skutečné univerzitě, ke společenství, kde na základě získaných vědomostí bude docházet k debatě a tříbení názorů.#reklama
A: Děkan Filozofické fakulty má být manažerem nebo to musí být člověk, který "rozumí světu"?
Musí to být člověk, který rozumí světu a zároveň vnímá realitu. Realita nejbližších let je manažerský přístup s nějakou základní vizí. Nejsem tu od toho, abych fakultu táhl sám. Věřím v tým lidí a ve společné dílo. Děkan je pouze hlavou, která má vytvářet podmínky pro rozvoj.
A: V čem je váš nízký věk výhoda a v čem nevýhoda?
Myslím, že může býti výhodou ve vnímání moderních technologií, Evropské unie a jejích fondů, ve vnímání modernizačních záležitostí. Může býti nevýhodou v rámci sociálního kontaktu se staršími kolegy. V Národním muzeu funguji už pátým rokem, většina mých kolegů je starších, ale zatím jsem ve své funkci náměstka generálního ředitele nezaznamenal kvůli svému věku žádný problém. Takže to nevýhodou býti nemusí.