Ministerstvům zbylo přes 25 miliard. Stanjura přebytky seškrtá, nebo dá úřadům méně
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Více než čtvrtinu z osmdesátimiliardových úspor, o něž chce vláda snížit letošní schodek státního rozpočtu, by pokryly zůstatky centrálních úřadů. Do konce prosince neutratily 25,6 miliardy korun, jak plyne z údajů ministerstva financí. Z větší části jde o peníze na běžné výdaje. Právě na ně se při hledání úspor zaměřuje šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvům s největšími přebytky může navrhnout odtučňovací kúru.
„Parametry nového státního rozpočtu na rok 2022 jsou stále v přípravě. Ministerstvo financí ale stav nároků z nespotřebovaných výdajů určitě zohlední,“ potvrdila Anna Vasko z tiskového oddělení rezortu.
O kolik by se zůstatky mohly ztenčit, není jasné. Na rozdíl od bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by se však Stanjura mohl zaměřit i na investice, které lze odložit nebo zaplatit z jiných zdrojů. Někteří členové vlády se už o podobném řešení zmínili. „Snížení je možné v oblasti provozních i investičních výdajů,“ dodala Vasko.
Z běžných výdajů zbylo úřadům 13,9 miliardy korun. Z toho provozní prostředky včetně peněz určených na spolufinancování projektů z Evropské unie činí 5,5 miliardy. Z kapitálových výdajů pak zůstalo nevyužitých 11,7 miliardy korun.
Snižovat může ministerstvo financí například částky určené na programy a záměry dotované EU nebo ty, u nichž pominul účel jejich zařazení do rozpočtu.
Největší přebytek, přes pět miliard korun, vykázal rezort pro místní rozvoj, druhé je ministerstvo průmyslu a obchodu s 3,6 miliardy a třetí Český telekomunikační úřad, který neutratil 3,3 miliardy. Zajímavé je, že téměř dvě miliardy zbyly také ministerstvu práce a sociálních věcí. I když hospodaří s nejobjemnějším rozpočtem, jeho drtivou většinu přerozdělí ve formě důchodů a dalších dávek.
„Vzhledem k tomu, že trajektorie růstu výdajů ve státní sféře měla řadu let opravdu velký sklon, nedělejme si iluze, že si jednotlivé rozpočtové kapitoly v posledních letech nevytvořily dostatečnou vatu,“ míní místopředseda sněmovny za občanské demokraty Jan Skopeček.
Ještě loni na jaře měla ministerstva nakumulovaných 150 miliard korun, z toho téměř pětina připadala na rezort zemědělství. „Jde o finanční prostředky, které Česká republika dostává z EU na společnou zemědělskou politiku,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Předpoklad, že se většina peněz utratí v průběhu prvního pololetí, se naplnil.
I rezortu pro místní rozvoj se podařilo využít zhruba devatenáct miliard. Rovněž v jeho případě šlo z velké části o kofinancování projektů z EU prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu nebo programů přeshraniční spolupráce. Další peníze z přebytku dostaly jako covidovou podporu ubytovací zařízení, lázně nebo cestovní kanceláře.
Do nahromaděných peněz úřadů nejrazantněji zasáhl koncem předminulé dekády bývalý šéf státní pokladny Miroslav Kalousek (tehdy KDU-ČSL, nyní TOP 09). V té době si ministerstva ukládala peníze do rezervních fondů, které Kalousek zrušil. Získal tak desítky miliard korun, o něž snížil schodek rozpočtu.
Úplně přesné okopírování tohoto manévru nároky z nespotřebovaných výdajů neumožňují. Pokud je vláda škrtne nebo zkrátí, nebude to znamenat jejich přesun do příjmů rozpočtu. Dojde však ke snížení objemu prostředků, které mohou být čerpány na straně výdajů. I to by napjatou situaci ve státní pokladně zklidnilo.
Rozpočtové kapitoly s nejvyššími zůstatky (v milionech korun)
ministerstvo pro místní rozvoj 5062,4
ministerstvo průmyslu a obchodu 3586,5
Český telekomunikační úřad 3260,9
ministerstvo zdravotnictví 1911,8
ministerstvo práce a sociálních věcí 1877,9
Pramen ministerstvo financí
