Ministerstvo financí by kvůli šetřením OLAF mohlo prolomit bankovní tajemství
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Ministerstvo financí by mělo mít v rámci spolupráce s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) pravomoc vyžádat si od bank a družstevních záložen výpis transakcí a získávat také informace v centrální evidenci účtů. Příslušné návrhy zákona projedná ve středu vláda.
„Navrhovaná právní úprava je nezbytná pro určení příslušného orgánu nadaného pravomocí informace požadované úřadem OLAF v rámci jeho vyšetřování získávat a dále je úřadu OLAF předávat. Navržená právní úprava je také nezbytná k zabránění negativních finančních dopadů, které by České republice mohly hrozit, pokud by porušila povinnost spolupracovat s úřadem OLAF,“ uvádí podklady na jednání vlády.
Samotný návrh zákona pak přímo uvádí, že „tento zákon se nepoužije při mezinárodní spolupráci v trestních věcech a při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie“.
Návrh zákona tak určuje ministerstvo financí jako příslušný orgán pro zajištění koordinace spolupráce s OLAF, stanovuje jeho pravomoci v rámci této spolupráce, podrobně popisuje způsob opatřování záznamů transakcí, stanovuje povinnost mlčenlivosti o všech údajích a sankce za její porušení. Návrh také upravuje zpracování osobních údajů a stanovuje sankce pro dožádané subjekty za neposkytnutí vyžádaných informací.
V rámci novely zákona o bankách a zákona o spořitelnách a úvěrových družstvech se rozšiřuje seznam možných průlomů bankovního tajemství o možnost, aby si ministerstvo financí v rámci spolupráce s OLAF mohlo vyžádat výpis transakcí. V rámci zákona o centrální evidenci účtů ministerstva navrhuje rozšířit okruh osob oprávněných získávat údaje z evidence.
Zákon je podle ministerstva financí potřeba přijmout mimo jiné i z toho důvodu, že v právním řádu České republiky nemá žádný úřad takovou působnost, kterou vyžaduje opatření EU. Příslušné zákony totiž stanovují, kdo může o informace žádat.
Jako nejvhodnější byl zároveň pro spolupráci s OLAF vybrán Centrální kontaktní bod AFCOS (Anti-Fraud Coordination Service – Koordinační služba pro boj proti podvodům) na ministerstvu financí. Ten byl již v roce 2008 převeden z Nejvyššího státního zastupitelství na ministerstvu financí.
Obecně spolupráce s OLAF, který mimo jiné vyšetřoval i kauzu Čapí hnízdo, funguje tak, že úřad prostřednictvím ministerstva předá svá doporučení z kontroly řídícímu orgánu v Česku. Ten na základě těchto doporučení vyhodnotí, zda zahájí vlastní kontrolu, jejímž výsledkem může být například řízení o odnětí dotace nebo zda se s doporučením OLAF neztotožní.
