Martin Stropnický: Po aféře netoužíme
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Vedení ministerstva obrany se konečně podařilo stabilizovat a navýšit armádní rozpočet. Loni jsme vyčerpali přidělené finance z 97 procent, což je nejlepší výsledek za poslední roky. Letos došlo k navýšení rozpočtu na obranu o devět procent, což představuje jeden z největších růstů ze zemí NATO.
Armáda se léty škrtů dostala do situace, kdy jí chybí nezrealizované projekty za sto miliard korun. Protože základem každé armády je dobře vybavený voják, začali jsme v první řadě řešit tento dluh. V letech 2014 a 2015 jsme uzavřeli smlouvy na výstroj a osobní výbavu vojáků v objemu 539 milionů korun. Letos je na stejné účely určeno 681 milionů. Souběžně se i díky Koncepci Armády ČR do roku 2025 rozběhly velké modernizační projekty. Bez vize rozvoje armády nelze hovořit o smysluplných nákupech.
Za pochybný způsob akvizic bylo ministerstvo obrany v minulosti tvrdě kritizováno. Některé z nich dodnes zaměstnávají policii a justici. Touží snad někdo po akvizičním skandálu jako v minulosti? Tvrzení o nečerpání rozpočtu a nulovém posunu u strategických zakázek musím kategoricky odmítnout.
Všechny významné zakázky mají projektové manažery ze sekce vyzbrojování a harmonogram. Materiál, který armáda nakupuje, je specifický a dodací lhůty jsou často v letech. Do úvahy je nutné vzít i „limity“ dané zákonem o veřejných zakázkách a skutečnost, že klíčové akvizice procházejí přes několik kontrolních bodů (kromě vlády i sněmovní výbor pro obranu a podvýbor pro akvizice a pracovní skupina pro veřejné zakázky na MMR).
Proto je například u obrněných transportérů Pandur plánovaný termín dodání v letech 2018 až 2020, u lehkých obrněných vozidel 2019 až 2023.
Autor je ministrem obrany
