Od sobotního večera se mluví o mladých poslancích a poslankyních, například o Julii Smejkalové či Matěji Gregorovi. V čem byla podle vás ta největší chyba, kterou jste udělali v kampani a oni ne - a kvůli které jste se mezi ně nakonec nezařadil?
Tihle mladí kandidáti udělali dobře to, že jsou členy strany, která se tam dostala. I kdybych já nebo další mladí kandidáti měli víc kroužků, tak se tam samozřejmě nedostaneme kvůli tomu, že jsme získali méně než pět procent.
Asi nedokážu teď a tady říct, co je tou chybou, kvůli které jsme skončili pod pětiprocentní hranicí. Ne že by všechno bylo bez chyb, úplně základní chyba byla strategie zvolená v roce 2021, kdy se stal předsedou Michal Šmarda.
Jsem přesvědčen, že kdyby se už tehdy stala předsedkyní Jana Maláčová a pracovala na levicovém spojenectví, tak bychom byli v daleko silnější pozici prosadit si náš program, prosadit si naše kandidáty. Měli jsme na to necelý rok od října 2024, kdy byla předsedkyní zvolena.
Podle mě ty tři roky byly promarněný čas, strana se nikam neposunula, preference stagnovaly nebo jen postupně klesaly a nebyl tu žádný směr, žádné významné téma.
Letos jste tedy nabrali jiný směr a rozhodli jste se, že budete kandidovat v rámci Stačilo!. To podle vás chyba nebyla?
Nemyslím, že to byla chyba. Kdybychom kandidovali sami, tak bychom dopadli podobně jako Robert Šlachta a neměli bychom ani procento a půl, finančně by nás to zruinovalo. Zároveň by nikdo neměl motivaci dělat kampaň pro stranu, o které ví, že se nedostane.
My jsme díky Stačilo! získali elán, nadšení, chuť dobrovolníků pracovat na projektu, kterému věří a který měl reálnou šanci uspět. Že neuspěl, je druhá věc, ale reálná šance byla.
Mediálnímu obrazu však nepomohlo, že se to domluvilo až na poslední chvíli, ale z toho, jak probíhala jednání a jaké byly nálady ve straně, to dřív domluvit nešlo. Dostali jsme se do situace, kdy to pro nás byla poslední šance, kdy to uznali i straníci, kteří byli předtím proti.
Za nápadem spojovat levici si stojím. To neznamená, že tohle provedení přesně v této formě bylo dobře.
Vadily vám osobnosti, které dodali hlavně komunisté, například paní Konečná, pan Sterzik či třeba pan Hrůza?
Měl jsem problémy spíš s těmi ostatními, například panem Klusáčkem, který kandidoval v Královéhradeckém kraji, neměl úspěch, neměl výtlak u voličů. To je člověk, se kterým se názorově neshodnu. Podobně je to s paní Bobošíkovou ve Středočeském kraji, která má za sebou asi tak 10-20 neúspěšných pokusů kandidovat. Myslím, že je to jako magnet na neúspěch.
Kdo z těch lidí podle vás dal SOCDEM, respektive Stačilo!, ten takzvaný polibek smrti? Byla to Bobošíková, byla to Konečná, byl to bývalý prezident, který vás podpořil?
Ne, to určitě ne. Nemyslím, že to byla jedna okolnost, jedno mediální vystoupení, jedna osoba. Myslím si, že to byla souhra okolností a byl to Andrej Babiš, který se poslední týdny před volbami rozhodl, že rozjede kampaň naplno. Kdyby se nerozhodl vyluxovat nás, stejně jako vyluxoval SPD, tak jsme tam mohli být.
SPD mělo akorát výhodu, že klesali z daleko vyšších preferenci než my, takže taky klesli, ale aspoň to ubrzdili. Andrej Babiš narval desítky milionů na závěr kampaně, což jsou finanční prostředky, které my jsme neměli. Když vás nesponzorují miliardáři, tak nemáte z čeho brát.
Jsme teď ve slavném Lidovém domě, kudy procházeli bývalí premiéři, Sobotka, Paroubek. Potřebuje podle vás SOCDEM nového Paroubka?
Nesoustředil bych se jenom na sociální demokracii, byť to je ten první krok, ale druhá věc je řešit, co s levicí. Jsem přesvědčený, že sociální demokracie sama je v daleko těžší situaci, než kdybychom se dál spojovali.
Neříkám, že nutně v rámci Stačilo!, ale vůbec bych se nebránil spolupráci s KSČM a případně dalšími levicovými subjekty. Myslím si, že potřebujeme budovat radikálně levicový program, který v téhle zemi chybí…
Jak si mám představit radikálně levicový program?
To je podle mě to, co jsme prosazovali, jenom to zapadlo mezi geopolitikou a kulturními válkami. Příklad je to, že máme bytovou krizi a nestačí jenom stavět, chce to řešit problém se spekulanty a třeba zavádět pokuty za prázdné byty, ale klidně bych se nebál prohlásit bydlení za veřejný zájem a stejně jako vyvlastňujeme pozemky pro stavbu dálnic, tak vyvlastňovat prázdné byty, samozřejmě za náhradu.
Ale také mám na mysli zaměstnanecké akcie a větší pravomoci zaměstnanců, nebo třeba veřejnou dopravu zdarma po celé zemi pro všechny, abychom pomohli ekologii.
Je bydlení vaše zbrojení?
My zbrojíme tím, že bydlíme. Protože jedině pokud funguje ve společnosti sociální smír, tak jedině tehdy má společnost občany, kteří jsou ochotni ji bránit.
Na druhou stranu, pokud vám ty domy někdo jako na Ukrajině rozbombarduje, tak nám jsou k ničemu. Jste třeba pro další pomoc Ukrajině?
Nejsem pro další navyšování peněz na zbrojení. Respektuju dvě procenta, která byla, a respektuju to, že je vypjatá situace, ale už takhle Evropa dává na zbrojení daleko víc než Rusko a stejně jako oni máme jaderné zbraně, kolektivní obranu a máme daleko větší armádu.
Rusko vyrábí čtyřikrát víc munice než NATO.
Stále jsme v tuhle chvíli daleko více vyzbrojení než Rusko a máme větší lidské kapacity. S Ruskem, které nebylo za tři a půl roku schopno dojít do Kyjeva, bych si nedělal starosti, a že by ruské tanky dojely do Prahy, je naprosto nereálné. Rusko se bude dlouho zotavovat.
Dávat pět pprocent HDP na obranu destruuje státní rozpočet a bude se muset škrtat, což společnost ještě rozdělí a je pak daleko náchylnější k vnějším hrozbám a hybridním útokům.
Předtím než jsme začali rozhovor, jsme mluvili o předčasném sjezdu. Budete chtít být předsedou?
Nechci kandidovat na předsedu, ale rád bych byl součástí toho vedení.
To znamená, nechcete být nová Maláčova, ale spíš nový Zaorálek?
Já bych hlavně nezatracoval Janu Maláčovou a Luboše Zaorálka. Myslím, že nic nekončí, a to, že rezignují, neznamená, že nemohou kandidovat znovu. Já bych se rád do vedení zapojil a přemýšlím nad kandidaturou na místopředsedu strany.
