Loterijní zákon budí vášně. Jde do sněmovny

Ilustrační foto

Ilustrační foto • Zdroj: Martin Abegglen CC BY-SA 2.0 Flickr

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
Necelé čtyři měsíce před koncem roku sázkové kanceláře, loterijní firmy a provozovatelé výherních automatů a kasin stále nevědí, jak velkou daň z hrubých příjmů budou platit pro příští rok.

Ve sněmovně leží návrh poslance Jana Volného, na jiné variantě se ale dohodla koaliční rada. A na programu další schůze poslanců začínající za týden je i první čtení tří zákonů regulujících hazard včetně výše daně od ledna 2017.

Trojice zákonů umožňuje udělování národních licencí zahraničním sázkovým kancelářím, a konečně i tedy jejich zdanění, a zároveň zavádí prostředky pro blokování firem, které si o licenci nepožádají. „Text zákona je velmi kvalitně připravený a velmi to oceňujeme. Jen je otázka, zda nastavené parametry zůstanou i po jednání ve sněmovně a Senátu,“ uvedl šéf Asociace provozovatelů kurzových sázek Marek Herman na včerejší konferenci pořádané přímo v Poslanecké sněmovně.

Zdanění 25 procenty je naprosto neúnosné, vždyť průměr u kurzových sázek v EU je 20 procent

Sázkovým a loterijním firmám zejména vadí, že nynější dvacetiprocentní daň by se měla zvýšit podle koaličního návrhu na 23 procent. Volný ji navrhuje ještě o dva procentní body vyšší.

Podle vládních zákonů by od roku 2017 měly sázkové firmy platit daň 25 procent a loterijní 30 procent. „Zdanění 25 procenty je naprosto neúnosné, vždyť průměr u kurzových sázek v EU je 20 procent,“ míní Herman. Ještě ostřejší výrazy volí senátor a majitel skupiny Synot provozující i výherní automaty Ivo Valenta. Podle něj by měly sazby zůstat u všech druhů her na 20 procentech.

U takzvaných automatů se přitom podle návrhu Volného sazba zvedá na 25 procent, podle koaličního návrhu na 28 procent, a podle vládou schválených zákonů dokonce na 35 procent s tím, že hraní na automatech s sebou nese nejvíce škodlivých návyků a patologického hraní. Poplatek za každý přístroj a den se má zvýšit dvojnásobně na 110 korun. To podle Valenty nahraje černému trhu. „Česko se vystavuje hrozbě žalob a arbitráží,“ uvedl v té souvislosti Valenta.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu