Losům vadí vedra. Jak s migrací losa souvisí klimatická změna?
Slyšel jsem to asi před dvěma lety na konferenci o losech v Americe. Mluvilo se mimo jiné o tom, že losům vadí zvyšující se teplota v létě. Extrémně vysoké teploty jim vadí a snaží se vyhledávat stinná místa. Souvisí s tím i klíšťata a komáři, kteří přinášejí nejrůznější nemoci.
Ví se, proč se los Emil vydal z Rakouska na jih Čech?
Dělal to samé, co dělali jeho předchůdci, kteří v minulosti došli z Polska až na Šumavu. Přirozeně se šíří a na severní polokouli jdou všemi směry. Směry migrace jsou různé. Hledají si vhodné prostředí, takže v minulosti šli na jih.
Tím, že tu dříve byla železná opona a dráty, tak se zastavili na Šumavě. Je tady Lipenská přehrada a kolem porosty vrb a mokřady, takže se tu usadili. Ale nebyli jen na Šumavě. Populace byla i na Třeboňsku. V současné době přetrvává migrace z Polska skrz naše území do Rakouska, jako je případ Emila.
Los byl v Česku vyhuben zhruba v 15. století. Bylo to kvůli lovu?
Myslím, že to byl hlavně lov.
Losa ale v průběhu století zkoušeli v Česku opět vysadit. Proč to nevyšlo?
Historii teď nastudovanou úplně nemám. Ale když se sem nějaký los dostal v minulosti, tak byl zastřelen. Souvisí to i s držbou půdy. Někteří panovníci byli osvícenější, ale drželi si zvěř jen proto, aby si ji sami mohli ulovit.
Los je navázaný na vodní prostředí, že? Živí se například vodními rostlinami…
U jelenovitých, kam patří i los, došlo historickým vývojem k určité specializaci tohoto druhu. Kdyby se všichni živili stejným druhem potravy, tak si budou konkurovat. Los je z velké části okusovač. Okusuje dřevěné výhonky či mladé větvičky, ale živí se i vodními rostlinami, které mohou být bohatší na minerály.
Los Emil během svého putování urazil až stovky kilometrů. Jak velký je životní prostor losa?
Jsou to stovky čtverečních kilometrů. Je to dané obnovou potravy. Los se živí okusem větviček. Aby dřeviny zregenerovaly, potřebují alespoň rok. Rostliny se proti okusování brání tím, že do pletiva vypouští například hořké látky, které mají spásače a okusovače odradit.
Los nemůže stát na jednom místě a do nekonečna se živit na jednom keříku vrby. Musí chodit na nejrůznější lokality a tím migruje. Není to zvíře, které by žilo na pár kilometrech čtverečních.
Samci losa jsou ale minimálně v období páření teritoriální…
Protože se nechtějí přetahovat o samice. Pokud by losích býků bylo na místě víc, což není náš případ, tak spolu losí býci natvrdo soupeří o samice.
To u nás ale nenastane, že?
U nás budeme rádi, když se vůbec losí býk potká s losicí.
Kolik nyní v Česku žije losů?
Do roku 2017 byly odhady na 15 losů. Ale poté, co ten rok minimálně tři losice zemřely na silnici v důsledku srážky s automobilem, tak to byl výrazný zásah do populace. A od té doby to jsou spíš jednotlivá zvířata. Byly pozorované asi dvě losice s losíčaty. Letos máme dva záznamy o pozorování.
Mluvil jste o srážkách s auty. Má los kromě člověka v Česku nějakého přirozeného nepřítele? Mě napadá vlk.
Ano, je to vlk. Byl by to i medvěd, jako je tomu třeba v Beskydech na Slovensku. Ale to jsou predátoři, kteří loví losíčata. Dospělý los se jim většinou ubrání. Když je ale los slabý a nemocný, mohou zabít i dospělého. Ale údery kopyty losic, které brání svá mláďata, mohou být pro vlka smrtelné. A mohou být i pro člověka.
K losici s mladými by se tedy lidé neměli příliš přibližovat, že?
Ne. K losovi bych se rozhodně nepřibližoval.
Los může běžet až rychlostí 50 kilometrů v hodině. Jaká je od něj bezpečná vzdálenost?
Když to zvíře nebude zraněné, nebude se cítit v ohrožení a budete od něj 50 metrů, tak se za vámi nerozeběhne. Ale viděl jsem i video, kdy jel člověk po cyklostezce, vedle byl los a ten se za ním rozběhl…
Dalo by se to tedy přirovnat například k bachyním, když chrání své mladé…
Ano, je to něco takového.
