Recenze - Film Jitky Němcové s názvem Zuzana Michnová – Jsem slavná tak akorát si jde docela dobře představit jako nenáročný adorační medailonek, který by se vysílal k životnímu výročí známé zpěvačky. Je to ten druh dokumentu bez velkých ambicí, který si užijí skalní fanoušci Marsyasu.
I ti ale pravděpodobně budou mít problém s pozorností. Devadesátiminutová stopáž je natahovaná řadou banálních promluv a opakujících se situací. Půlhodina by byla pro natočený materiál ažaž.
Režisérka se ale rozhodla formát publicistického portrétu obohatit neústrojně o celou řadu naprosto mimózních snových sekvencí, které celý film posouvají do kategorie bizarní podívané.
Tvůrci snímek v promomateriálech charakterizují jako „surrealistickou filmovou báseň s barevnými obrazy“, která prý působí „jako živý bláznivý sen, co nikdy nekončí“. To mohu na základě své zkušenosti s pokukováním po hodinkách docela dobře potvrdit.
Nepustím vás do svýho života
Portrét čtyřiašedesátileté zpěvačky lemují vzpomínky řady pamětníků, spolupracovníků a fanoušků, kteří chronologicky provádějí diváky po jednotlivých etapách hudební kariéry Michnové.
Němcová neopouští neproblematický až oslavný tón – všichni od kolegů typu Oskara Petra či Michala Pavlíčka po hudební publicisty, jako je Vojtěch Lindaur, mluví o Michnové jako o největší pěvecké ikoně a textařském talentu své doby.
Režisérka nebere ohledy na ty, kdo se příliš o Michnovou nezajímají nebo jsou z generace, kterou její popularita minula. Výpovědi „mluvících hlav“ nedoprovázejí titulky se jmény, a tak budou mít méně poučení diváci problém určit, kdo je kdo a jaký vztah má k hlavní hrdince.
Ta samozřejmě prochází celým filmem a sekvence s ní bohužel nevyužívají šanci dostat se pod kůži zpěvačce, která se po roce 1989 stáhla ze scény a už jenom příležitostně koncertuje. Odpověď na otázku, proč se vzdala hudební dráhy, natož na řadu dalších podstatných otázek, film totiž neobsahuje.
Zuzana Michnová v jednom místě doslova říká autorům filmu na kameru: „Nepustím vás do svýho života“. A režisérka se s jejím odmítáním jakkoli pootevřít své soukromí bez reptání smiřuje.
Vzniká tak ale bezkrevný medailon, v němž sledujeme zpěvačku v banálních situacích – u učitelky zpěvu, u přátel na zahradě -, ale o tom, co se jí odehrává v nitru, se nedozvídáme takřka nic.
Tvůrčí múza je pryč. Dvakrát
Jediným náznakem nosného motivu, který by měl zároveň obecnější přesah, je tvůrčí vyhoření Michnové.
Její přátelé ji v dokumentu přesvědčují, že je věčná škoda, že nepokračuje v psaní. Michnová na to namítá, že už prostě nechce.
Nakonec jeden písňový text skutečně filmařům svěří a z banální rýmovánky (jejíž vtip je založen na tom, že když se při zpěvu posadí jinam přízvuky, tak z textu vylezou sexuální narážky) je zřejmé, že tu nejlepší tvůrčí múzu má zpěvačka dávno za sebou a dobře to o sobě ví.
Jitka Němcová snímek prošpikovává jedním cameem za druhým: výše zmíněný text konzultuje se členy Monkey Business, její fobii z knoflíků, respektive bizarní sexuální sny komentují z odborného hlediska vědecké celebrity Cyril Höschl a Petr Weiss.
Je zvláštní, že film o zpěvačce, která tráví poslední dvě dekády dobrovolně v ústraní (což by měl být soudě podle podtitulu Jsem slavná tak akorát jeden z leitmotivů snímku), se snaží takřka v každé větě a každém záběru dokázat, jak výjimečná a nad okolí vyčnívající osobnost Zuzana Michnová je.
Je to zbytečné a chvílemi až trapné.
Aby režisérka ilustrovala, jak obrovská imaginace a talent se v Michnové skrývají, inscenuje v surrealistickém duchu její sny.
V té nejdelší a nejdivnější snové scéně hraje Iva Janžurová sama sebe, jak na střeše hospody na okapu smaží palačinky.
Němcová by jistě chtěla, aby její hrané vsuvky připomínaly poetikou Felliniho nebo Buñuela, do jehož filmu Anděl zkázy Michnovou v jedné sekvenci také klíčuje.
Režisérka si ale plete banalitu s inspirací. Podobné sny se zdají každému z nás každý druhý večer a hlavně: nemají žádnou vypovídací hodnotu.
Film o Zuzaně Michnové je zkrátka zvláštním hybridem, jehož autorka Jitka Němcová si neujasnila, co chce vyprávět, a s dramaturgem si včas neujasnili, že možná není vyprávět co.
Mramorizuje totiž zpěvačku, která o to – podle toho, jak se ve snímku chová - nijak zvlášť nestojí.
