Kontroverze kolem vyznamenání Bradyho ukazuje na rozdělení společnosti, píše slovenský list

Prezident Miloš Zeman položil 18. prosince na Vinohradském hřbitově v Praze kytici a zapálil svíčku na hrobě bývalého prezidenta Václava Havla, který zemřel před dvěma lety.

Prezident Miloš Zeman položil 18. prosince na Vinohradském hřbitově v Praze kytici a zapálil svíčku na hrobě bývalého prezidenta Václava Havla, který zemřel před dvěma lety. • Zdroj: ctk

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Premiér Bohuslav Sobotka předává medaili Karla Kramáře Jiřímu Bradymu
Premiér Bohuslav Sobotka předává medaili Karla Kramáře Jiřímu Bradymu
Premiér Bohuslav Sobotka předává medaili Karla Kramáře Jiřímu Bradymu
24 Fotogalerie
ČTK

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Výročí vzniku Československa v roce 1918 připomíná skutečnost, že společnost v České republice i na Slovensku je více než dvě desetiletí od rozpadu společného státu rozdělena, napsal dnes slovenský list Sme. Podle deníku Pravda založení Československa před 98 lety patří k nejvýznamnějším okamžikům v novodobých dějinám Slovenska. Slovenská média se shodla, že 28. říjen by měl být v zemi pod Tatrami státním svátkem.

Sme uvedlo, že oba nástupnické státy bývalé československé federace trpí vnitřní rozpolceností. Deník v této souvislosti zmínil spor kolem neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu či podle něj dlouhodobější konflikt mezi Pražským hradem a rektory vysokých škol. "Ve skutečnosti tyto spory poukazují na vážnější jev, a tím je rozdělení české společnosti. Tím konfliktním prvkem, který ji rozděluje, je prezident Miloš Zeman," dodal.

Podle Sme rozdělena je nejen česká společnost, ale i slovenská. Dodal, že po někdejším autoritářském slovenském premiérovi Vladimíru Mečiarovi, který stál u zrodu samostatného státu v roce 1993, přetrvávají v zemi za jeho éry zakořeněné principy, podle kterých je moc prostředkem k nepokrytému a vulgárnímu naplňování vlastních zájmů.

Deník Pravda zařadil vznik Československa vedle Slovenského národního povstání (SNP), což bylo na Slovensku protifašistické vystoupení za druhé světové války, a sametové revoluce v listopadu v roce 1989 k nejdůležitějším událostem v novodobé historii Slovenska. "Bez SNP a bez 17. listopadu bychom nebyli svobodní, ale bez 28. října 1918 bychom nebyli vůbec," napsal.

"V rozhodujícím okamžiku nás zachránilo naše spojenectví s Čechy - my bez nich, ale také oni bez nás - bychom nikdy nebyli tím, čím jsme - samostatným národem, který je rovnoprávným členem evropské rodiny," uvedl list.

Podle portálu Aktuality.sk je první Československá republika přirozenou součástí slovenského příběhu. "Přechod od staré monarchie k novému československému státu byl navzdory všem pozdějším problémům štěstím," uvedl portál.

Slovenská média soudí, že vznik Československa by si Slovensko mělo připomínat podobně jako ČR státním svátkem. "Blízkost obou národů je natolik trvalá a všude přítomná, jakoby tu Česko-Slovensko bylo stále. O to větší škoda, že 28. říjen není i na Slovensku státním svátkem - ale, žel, i v této otázce jsme (zatím) rozděleni," napsal list Sme.

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu