Akce "K" (od slova kulak) měla zlikvidovat rolníky, kteří odmítali vstup do vznikajících zemědělských družstev. Podle údajů Úřadu pro dokumentaci zločinů komunismu bylo za necelé dva roky vystěhováno na dva tisíce lidí.
Celou akci povolila směrnice tří ministrů komunistické vlády z roku 1951. Podle směrnice bylo možné vystěhovat rodiny odsouzených "vesnických boháčů". "Měly být vysídleny jen rodiny odsouzených sedláků, do odsunu ale byly často zahrnovány například rodiny jejich dětí," uvedla Šárka Rokosová z Úřadu pro dokumentaci zločinů komunismu.
Případ Velké Heraltice
Známý je třeba příklad z Velkých Heraltic na Opavsku. Tam byli přestěhováni na státní statek staří rodiče, rolníkova žena ve vysokém stupni těhotenství a tři děti ve věku od dvou do pěti let. Sedlák skončil ve vězení.
Nejvyšší státní zastupitelství teď vydalo kvůli šetření akce Kulak metodický materiál, který zaslalo jak Konfederaci politických vězňů a Úřadu dokumentace zločinů komunismu, tak vrchním státním zástupcům v Olomouci a Praze.
Podle žalobců je nezbytné pojmenovat a dokumentovat jednání a počínání konkrétních osob v souvislostí s akcí "K". Zastupitelství doporučilo vycházet i z možností využít ustanovení o nepromlčitelných zločinech proti lidskosti a ustanovení o nepromlčitelných trestných činech veřejných činitelů.
Gottwald: vesničtí boháči
Za vesnické boháče, jak rolníky poprvé nazval Klement Gottwald, byli považování téměř všichni soukromí sedláci.
Celá akce začala po procesu v Babicích a dalších soudních jednáních, nespravedlivě odsuzujících sedláky. Procesy vzbuzovaly na venkově nevoli a komunisté chtěli odsunout svědky a oběti zločinů.
Babický proces je jednou z nejznámějších kauz spojovaných se zločiny komunismu. Jeho cílem bylo potrestat údajné pachatele vraždy tří komunistických funkcionářů v Babicích na Třebíčsku.
2. července 1951 tam byli zavražděni tři funkcionáři místního národního výboru. Během čtyřiadvaceti hodin byli dopadeni údajní vrahové a už deset dní po události začal v Jihlavě proces se čtrnácti obžalovanými.
Útok vedl Ladislav Malý, který byl podle komunistů americkým agentem. Historikové se ale dnes přiklánějí k verzi, že byl provokatérem StB.
Scénář podle KSČ
Scénář procesu schvalovalo stranické vedení. Obžalovaní byli antikomunisté, sedláci, odpůrci nacismu, katolíci, duchovní. Během dalších dvou let se konalo ještě několik procesů. Celkem v nich padlo jedenáct rozsudků smrti a desítkám dalších odsouzených vyměřily soudy celkem asi tisíc čtyři sta let vězení.#reklama
Případem byl inspirován i jeden příběh televizního seriálu Třicet případů majora Zemana.
Vystěhované rodiny končily převážně v pohraničí, kde musely pracovat na státních statcích. Vysídlenci často neměli kde bydlet, do místa svého původního bydliště měli vstup zakázaný.
V roce 1953 byla směrnice zrušena, lidé se přesto domů vrátit nemohli. O jejich návratu by totiž musely rozhodnout speciální komise, které ale byly zrušeny.
Nejvyšší státní zastupitelství připouští, že šetření nebude jednoduché. "Nelze vyloučit komplikace. Pokud určité osoby již zemřely, nepodaří se dokumentovat celý rozsah a závažnost jednání, případně došlo již k promlčení trestního stíhání. Postup státních zastupitelství by měl v maximální míře přihlížet i k zájmům obětí těchto trestných činů," uvedlo zastupitelství.