Klaus: Kuponová privatizace byla východiskem z nouze
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Ekonomická transformace v 90. letech splnila očekávání jednoho z jejích hlavních „architektů“, Václava Klause. Cílem bylo rychle oddělit ekonomiku od politiky, řekl na konferenci Masarykovy univerzity v Brně.
Klaus zdůraznil, že kritizovaná kuponová privatizace byla jen jednou ze zvolených metod a svým způsobem východiskem z nouze - domácí kapitál totiž v postkomunistické zemi chyběl.
Oddělení ekonomiky od politiky se podle Klause do jisté míry a na jistou dobu podařilo. „Smutné je, že to tak přestává být,“ řekl bývalý ministr financí, premiér, předseda Sněmovny a prezident.
Nejtěžším prvkem ekonomické transformace byla podle Klause privatizace. „Přetrvávají sny o tom, že by bývalo bylo možné existovat a jít dál bez rozsáhlé privatizace ekonomiky jako celku - to je fatální omyl,“ uvedl Klaus. Bylo podle něj nutné spěchat, aby se ekonomická transformace odehrávala souběžně s tou politickou.
Jako svůj vzor zmínil Klaus privatizaci v Británii v 80. letech za vlády Margaret Thatcherové. „Jenže ona privatizovala tři čtyři firmy za rok, my tři čtyři za hodinu. To vyžadovalo použití jiných privatizačních metod, jinou strukturu,“ řekl Klaus. Dnešní debata o privatizaci se podle něj chybně redukuje jen na tu kuponovou. Metod přitom bylo více - rozsáhlé restituce, takzvaná malá a velká privatizace, plus kuponová, přes kterou ale podle Klause neprošla ani čtvrtina privatizovaného majetku.
Kuponová privatizace byla podle Klause v podstatě východiskem z nouze, krokem vyvolaným nezbytností privatizovat i bez domácího kapitálu, který komunismus nevytvořil, i bez dostatečného zájmu vážných zahraničních investorů.
„Nepřátelé transformace“ podle Klause stále vnucují lidem nepravdivé hodnocení, že každý český podnikatel vzešlý z éry privatizace je zloděj a tunelář. Klaus zpětně kritizoval také idealizování zahraničního kapitálu. „Nechtěli jsme přeměnit většinu občanů v námezdní pracovníky zahraničních firem,“ řekl Klaus.
Mnozí kritici podle Klause nerozumí složitosti transformace. Bývalý prezident uvedl, že transformace nebyla šachovou partií s pasivními figurami. Lidé z masa a kostí měli své zájmy a cíle, vše se odehrávalo v podmínkách parlamentní demokracie, o vše se sváděly politické bitvy. Proces neřídil žádný „transformační demiurg či diktátor“. Mnoho věcí se tak odehrálo jinak, než si tvůrci transformace přáli. Klaus ale přesto označil transformaci za „formativní počátek našeho dneška“.
