Zástavba pražských Klánovic se táhne jako dlouhá nudle od nádraží až po sousední Šestajovice. Středobodem zástavby je podlouhlá ulice Slavětínská, která čtvrť ležící při hranicích Prahy protíná z jihu na sever. Zástavbu z obou stran lemuje les. A právě to, respektive jeho obyvatelé, je podstatou nedávných stížností místních.
"Tátu spolužačky dnes v klánovickém lese napadl na velmi frekventovaném místě divočák. Má zranění od klů na stehnech. Myslivci i policie to vědí, ale nikdo s tím nechce nic dělat. Na místě se nachází spousta malých dětí a pejskařů," zní jedna ze stížností, která se koncem května objevila na sociálních sítích. Incident se údajně stal během dne.
Podle místních myslivců v Klánovickém lese žije zhruba stovka divokých prasat. Incident údajně není jediný. Ke střetu s divočákem se připletl například i běžec, když se během sportování dostal mezi bachyni a selata.
V dalším z případů pak bachyně vrhla selata v porostu velmi blízko zástavby. "Nakonec asi po třech týdnech odešla. Ale mezitím se stala jedna nebo dvě nepříjemnosti," popisuje Pavel Škraňka z mysliveckého spolku Šesterák v Klánovicích.
Podle něj ale jde o ojedinělé incidenty. O nedávném napadení prasetem nevědí ani místní, které Aktuálně.cz oslovilo. Vzpomínají si však například na video, které mělo kolovat na sociálních sítích. Jednomu z místních se tehdy prý povedlo natočit divoká prasata i ve středu Klánovic na ulici Slavětínská. V ulici stojí škola, školka a například i dětské hřiště.
Prasata se poblíž zástavby objevují například i u ulice Mechovka. "Je tam pás ulice přímo u lesa. Je tam i pás trávy. Když naprší, objeví se tam červi a prasatům se tam jednou dvakrát za rok zalíbí. Čtrnáct dní tu řádí a pak zas odtáhnou. Vždycky z toho vznikne nějaká aféra," říká Škraňka.
Rozrytá půda i u silnice
Jak se přesvědčuje i reportér Aktuálně.cz, známky přítomnosti divokých prasat jsou poblíž zmíněné ulice znát. Půdu rozrytou prasaty lze nalézt jen pár kroků od silnice. A nejen tam. V celém Klánovickém lese jsou takových míst desítky. Některé z nich na dohled od domů. Nalézt je jde snadno, les je přehledný, s minimem klestí. Převládající duby, které prasatům poskytují dostatek žaludů k jídlu, střídají smrky a březový porost.
Rozrytá místa jsou ale normální jev. Jak před čtyřmi lety uvedlo vedení městské části, není to důvod k obavám. "Prasata do přírody patří. Pokud prasata jen ryjí, pak není důvod se znepokojovat. Rytí je jedním z normálních životních projevů divoce žijící černé zvěře," píše na stránkách čtvrti klánovický tajemník Petr Vilgus.
Dodává, že pokud se lidé s prasetem setkají a mají pocit ohrožení, mohou zavolat policii. "Policisté přijedou, zatleskají nebo zakřičí a tím prasata odeženou. Určitě je nebudou chytat ani střílet, náboj ze služební pistole by prase nezabil, pouze zranil a bolestí a strachem vydráždil," vysvětluje.
Pozor na bachyni se selaty
Jan Cukor z České zemědělské univerzity v Praze připomíná, že bachyně může být nebezpečná, pokud se člověk dostane mezi ni a její selata. "Ale i případných útoků je zanedbatelné procento a menší, například dvouleté bachyně před člověkem utečou, i když mají selátka. Útočí spíše starší bachyně," říká vědec.
Dodává, že bachyně nejdříve zhruba do dvou týdnů od vrhu chodí bez selat, která zůstávají ve vystlaném "hnízdě". Divočák tak může útočit až ve chvíli, kdy jsou jeho mláďata starší a chodí po lese s ním.
"Pokud k těmto negativním situacím dojde, tak se samozřejmě mezi lidmi mnohem více šíří, než že člověk jen tak potkal prase a nic se mu nestalo," dodává Cukor.
Lesem se neustále pohybují lidé
Zda se zhruba stovka divočáků v lese zrovna pohybuje, pak záleží i na tom, zda je na okolních polích potrava. "Když jsou plodiny, prasata jdou do polí, kde mají žír a klid. V klánovickém lese si klidu moc neužijí," vysvětluje Škraňka. Lidé jsou podle něj v lese takřka neustále.
"Lidé tam chodí pořád, ale v létě je to horší. První cyklisté jedou už o půl páté a poslední opilci se přes Klánovičák trousí v jednu ráno. V podstatě neexistuje časový úsek, kdy by v Klánovičáku nebyli lidé," říká myslivec.
Vedení čtvrti pak připomíná, že psi v lese by měli být na vodítku. Pokud by zaútočili na prase, může je v sebeobraně zranit nebo zabít. Uvádí to i upozornění vyvěšené přímo v lese. "Psi stresují lesní zvěř a mohou se nakazit nebezpečnými chorobami," píše se zde s dodatkem, že by pes v lese neměl být na volno.
Prase divoké lze v Česku lovit celoročně. Jak odhadují klánovičtí myslivci, během mysliveckého roku, který začíná v dubnu, jich běžně uloví padesát až sto. "Lov probíhá průběžně. Máme stanovený plán, který je odsouhlasený s Lesy české republiky, a musíme jej průběžně plnit. Každý měsíc jej vykazujeme, každý čtvrt roku pak magistrátu. Plán se týká jak prasat, tak i srnčí zvěře," vysvětluje Škraňka.
Divočáků přibývá
Podle Cukora by jedním z řešení potenciálního přemnožení divočáků bylo střílení bachyní. Jak uvádí v nedávno zveřejněném článku, který publikoval společně s výzkumníkem z České zemědělské univerzity v Praze Milošem Ježkem, počty divočáků neustále narůstají.
"Divočákům přeje nejen bohatá potravní nabídka, ale současně i naše myslivecká filozofie, zaměřená výhradně na lov selat a lončáků bez lovu dospělých jedinců. Za současné praxe je tak téměř nemožné početnost černé zvěře radikálněji snížit," píší autoři. Řešením je právě odstřel bachyní, které populaci neustále navyšují.
Bachyně dospívají do pohlavní zralosti na základě váhy, zpravidla jde o 30 kilo, v některých případech ale mohou zabřeznout i v šestnácti kilogramech. Na vině hojnějšího přírůstku mláďat je i klimatická změna. Například semenné roky - tedy období s bohatou úrodou semen - přichází kvůli oteplování častěji. A prasata tak mají k dispozici více potravy.
"Vychází to z toho, že myslivci chtějí mít v honitbě zvěř, takže loví selata. Další rok tam mají znova bachyni a zas má selata. Jsem přesvědčen o tom, že cíleně neloví dospělé bachyně, které by mohli lovit ideálně v období podzimu, kdy ještě nejsou březí a selata jsou prakticky dospělá, říká Cukor. Jak dodává, myslivci si lovem bachyní nechtějí pokazit "zásoby" na další rok. Klánovičtí myslivci se pak redakci k odlovu bachyní vyjadřovat nechtěli.
