Rozhodl o tom Ústavní soud, který oznámil, že tento majetek lze vymáhat jen podle restitučních zákonů a ne na základě takzvaných určovacích žalob.

Pro rozhodování v restitučních a obdobných sporech je tento verdikt zásadní. Určovacími žalobami, kterými lidé nežalují nikoho konkrétního a chtějí po soudu, aby potvrdil, že majetek je jejich, už se soudy nebudou zabývat.

To znamená, že šance na rodový majetek jsou minimální například pro Františka Oldřicha Kinského nebo Mercedes Dietrichsteinovou.

Ze skupiny restitučních zákonů už navíc mohou lidé ve sporu o majetek využít  jenom zákon o půdě. Podle dalších restitučních zákonů už vracení není možné. Poslanci také rozhodli o takzvané restituční tečce. To znamená, že lidé budou moci žádat o své majetky pouze do konce roku.  O restituční tečce má ještě rozhodnout Ústavní soud.

Podle stanoviska Ústavního soudu nelze úspěšně usilovat o vrácení takového majetku v běžném občansko-právním řízení, žalobou o určení nebo vydání vlastnictví. Ústavní soud vycházel i z rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku a dospěl k závěru, že zmírňování majetkových křivd z minulosti nebylo ústavněprávní ani mezinárodněprávní povinností státu.

Plnění mravního dluhu končí?

"Šlo o naplňováním mravního dluhu. Československo a Česká republika jako jeho nástupce ostatně k nápravě majetkových a ostatních křivd z minulosti přistoupili v míře daleko nejširší ze všech států bývalého východního bloku," uvedl mluvčí soudu Michal Spáčil.

František Oldřich Kinský  podal u různých českých soudů 157 určovacích žalob na majetek v hodnotě 40 miliard korun. Kinského rodiče o něj přišli po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože podle úřadů kolaborovali s nacisty. Kinského právní zástupce Jaroslav Čapek ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho nezletilý syn František.

Pět vyhraných sporů

Kinský nejprve pět sporů pravomocně vyhrál. Těch se dnešní rozhodnutí Ústavního soudu nedotkne. "Jinak by totiž byl narušen princip právní jistoty," vysvětlil Spáčil.

Nejvyšší soud dosud zamítl dovolání Kinského ve třech případech - ve sporu o palác Kinských na pražském Staroměstském náměstí, ve sporu s firmou MTT Company o zámeček a další budovy a pozemky v rekreačním areálu v Rynarticích na Děčínsku a naposledy ve sporu se společností Lesy České republiky o přibližně 32 hektarů lesa na Rakovnicku. Kinský si stěžuje také u Ústavního soudu a také u Evropského soudu pro lidská práva.

Určovací žalobou se chce svého majetku domoci také dědička šlechtického rodu Dietrichsteinů. Mercedes Dietrichsteinová podala u břeclavského okresního soudu žalobu, v níž se domáhá vrácení mikulovského zámku nebo známé Dietrichsteinské hrobky. "Samozřejmě to beru jako drzost," řekl starosta Eduard Kulhavý.

Dietrichsteinové se hlásili k německé národnosti a po druhé světové válce jim byl majetek zkonfiskován podle takzvaných Benešových dekretů. Také Dietrichsteiny zastupuje advokát Jaroslav Čapek a ten argumentuje tím, že konfiskace nebyla řádná a že otec Dietrichsteinové odmítl setkání s Hitlerem, když byl na návštěvě v Mikulově.

K případu Kinského advokát Čapek uvedl, že se bude snažit přesunout majetkové spory svého klienta k soudu v zahraničí. Chtěl například, aby Evropský soudní dvůr v Lucemburku posoudil možnost přenést pravomoc českých soudů na soudy jiného státu unie. Jen ty podle něj mohou jeho klientovi zaručit spravedlivý proces.

"Na základě analýzy, kterou jsme si nechali udělat, jsem přesvědčen o tom, že můj klient už nenajde na území Česka  nezávislého soudce, na něhož má jako každý občan nárok," řekl už dříve  Čapek.

Český Nejvyšší soud se ale na Čapkův návrh odmítl obrátit na Soudní dvůr evropských společenství v Lucemburku s otázkou ohledně výkladu smlouvy o Evropské unii. Jde o řešení situace v případě, kdy v České republice ztratí soudy a soudci v konkrétní kauze vlivem mediální kampaně nezávislost a nestrannost.

Rozhodne Štrasburk?

Sociálně demokratický poslanec Zdeněk Koudelka, který působí na právnické fakultě brněnské Masarykovy univerzity a zabýval se restituční kauzou Salmů, vnímá rozhodnutí Ústavního soudu jako průlomové. "Je to zásadní pro ty sporné záležitosti, kdy se někdo snažil restituční zákony obejít a původní majetek získat přes určovací žaloby," uvedl s tím, že si netroufá dohadnou kolika žalob se to týká.

Právník Felix Nevřela, který se zabývá mnoha restitučními kauzami považuje verdikt za lumpárnu. Podle něj je rozhodnutí Ústavního soudu protizákonné. "Nevidím důvod, proč by se člověk neměl dožadovat vrácení majetku na základně platných zákonů. Zamítnutí určovacích žalob je porušením Listiny základních práv a svobod," řekl Nevřela s tím, že se lidé postižení tímto rozhodnutím budou obracet na Evropský soud pro lidská práva.

Zde můžete číst: Šlechtické rody a majetky v Česku