Jak deník Aktuálně.cz uvedl před několika dny, generál Jaromír Zůna, kterého hnutí SPD Tomia Okamury nominovalo na post ministra obrany, má historii, o níž dosud příliš nemluvil. Jeho členská přihláška do KSČ z prosince 1981 odhalila, že už na vojenské škole působil jako politruk šířící marxisticko-leninské učení.
"Jmenovaný si velmi zodpovědně plní své pracovní povinnosti i uložené stranické úkoly. Ze své funkce politického pracovníka aktivně prosazuje politiku strany mezi bezpartijními," podpořil tehdy Zůnův vstup do partaje jeden z jeho tří tzv. ručitelů.
Informace o tom, že by se měl bývalý komunista stát novým českým ministrem, zarezonovala na sociálních sítích. Někteří se pohoršovali, jiní nominaci Jaromíra Zůny bagatelizovali srovnáním s Petrem Pavlem. I současný český prezident totiž figuroval mezi členy KSČ.
"Vláda bude vizitkou především jejího premiéra," odpovídá na dotaz deníku Aktuálně.cz europoslanec Alexandr Vondra (ODS). "Jak se to rýsuje, budou na seznamu ještě větší hříšníci, než je generál Zůna, který si to aspoň odčinil dlouhou službou v armádě demokratického státu," hodnotí Vondra ministerského kandidáta SPD. On sám vedl resort obrany v letech 2010 až 2012.
Daleko méně smířlivější k angažmá Jaromíra Zůny zůstává Pavel Fischer (za TOP 09). Ten je přitom jako předseda senátního výboru pro obranu jedním z nejbližších parlamentních protějšků ministra obrany.
"Pan generál Zůna se ve veřejných diskusích jako voják z pochopitelných důvodů dosud neukázal, a jeho názory na aktuální otázky tudíž neznáme. Nevíme, jak hodnotí naléhavou hrozbu Ruska nebo globální hrozbu Číny," upozorňuje Fischer.
"Když čtu návrh vládního prohlášení, kde stojí, že 'dle našeho názoru nedošlo k žádné systémové změně takového charakteru, která by vyžadovala přehodnocení typu, účelu nebo velikosti Armády ČR', mám dojem, že to musel psát akademik, kterého zapomněli v učebně po vyučování! Vycházím-li z toho, že autorem textu je generál Jaromír Zůna ve spolupráci s SPD, pak by měli všichni dostat pětku," nešetří kritikou Fischer.
Z pravděpodobné budoucí koalice tvořené hnutími ANO, SPD a Motoristé se k nominaci Jaromíra Zůny nechtěl vyjádřit nikdo z oslovených.
"Byl jsem řadový člen a prospěchář"
Zůna přitom není jediným členem vznikajícího kabinetu, který tvořil součást normalizační KSČ. Už od roku 1980 měl rudou knížku i sám Andrej Babiš (ANO), pravděpodobně příští premiér.
"Prosím vás, v komunistické straně bylo 1,7 milionu lidí, já jsem byl řadový člen a asi jsem byl prospěchář, protože byla určitá výhoda být členem komunistické strany. To ale neznamená, že lidé, kteří byli ve straně, podporovali komunismus. Nikdy jsem ho nepodporoval, my jsme na ten režim byli naštvaní," řekl Babiš deníku Aktuálně.cz už v roce 2016.
Zvlášť v případě Motoristů je mlčení k účasti bývalých členů KSČ v chystané vládě překvapující. Byla to totiž strana vedená Petrem Macinkou, která před volbami lidem slibovala, že právě ona bude pravicovou pojistkou před vstupem komunistů do vlády. A nešlo jen o desítky billboardů s heslem "Když chcete vládu bez komunistů" s tvářemi Macinky, Filipa Turka a Borise Šťastného. Motoristé to několikrát slíbili i osobně, například o prázdninách.
"Rozhoduje se o tom, zda naše země zůstane v devastujícím zajetí stávající vlády, nebo zda sklouzne k populistickým experimentům, nebo zda dokonce zažijeme návrat komunistů k moci. (…) Znovu ukažme lidem, že umíme být právě tou silou, kterou naše země potřebuje," burcoval Macinka letos v létě na sjezdu strany.
Teď se však Macinka, pravděpodobný ministr kultury Oto Klempíř ani místopředseda sněmovního branného výboru Karel Beran k chystanému angažmá Jaromíra Zůny, jenž byl členem normalizační KSČ od roku 1981, nevyslovili.
A ke své minulosti mlčí i samotný Zůna. První veřejné vystoupení jej čeká nejdřív ve čtvrtek 4. prosince po jednání s prezidentem Petrem Pavlem.
