Kam s Fialou? Kongres ODS může skončit překvapením, o kterém nikdo nemluví

Zatímco ODS řeší, kdo bude jejím novým předsedou, v okolí Petra Fialy, který stranu vedl od roku 2014, se jistě začíná přemýšlet o jeho budoucnosti. On sám o tom zatím nechce mluvit, dřív nebo později se ale bude rozhodovat. A vyloučit nelze překvapivé rozuzlení této hádanky.

Kam s ním? Ta otázka bude nepochybně jedním z hlavních témat kongresu ODS, který se uskuteční už příští týden. V záři reflektorů se bude řešit především souboj o jeho nástupce v čele ODS. Přesto půjde o jedno z témat, o kterém budou delegáti – minimálně v zákulisí – vést diskuse. Jaká budoucnost čeká Petra Fialu? Těch možností je několik. On sám to ale zatím odmítá nějak detailně komentovat.

Redakce Aktuálně.cz to skrze jeho mluvčího zkoušela několik dnů, ale neúspěšně. Samotný Fiala na dané téma aspoň v náznacích hovořil nedávno v rozhovoru pro MF Dnes. A zmínil třeba, že by mohl kandidovat na prezidenta České republiky. „Ne, to mě vůbec nenapadlo, ale teď se na mě řada lidí obrací s tím, že bych měl o takové věci přemýšlet,“ řekl s opatrností sobě vlastní.

Petr Fiala v 90. letech minulého století na Filozofické fakultě v Brně založil katedru politologie, stál u vzniku vydavatelství CDK, dlouhé roky vydával časopis Revue Proglas, později Revue Politika, dvě funkční období byl rektorem Masarykovy univerzity, je bývalým ministrem školství ve vládě Petra Nečase. Od roku 2013 je poslancem, od ledna 2014 předsedou ODS a v letech 2021 až 2025 byl předsedou vlády.

Loňské volby ale jako lídr koalice Spolu prohrál – v ODS tedy budou, a týká se to i jeho samotného, dumat nad tím, jak by optimálně měla vypadat jeho budoucnost. Fiala v danou chvíli hovoří pouze o tom, že plánuje pokračovat v politice jako řadový opoziční poslanec v rámci klubu ODS. Což je nesporně důležité, na druhou stranu je skoro jisté, že bude časem zvažovat nové - asi i politické - výzvy.

V této souvislosti nejsou bez zajímavosti zákulisní spekulace. Údajně by mohl i po příštím víkendu za jistých okolností zůstat ve vedení ODS. Nikdo o tom sice nechce veřejně mluvit, plán je ale takový, že kdyby Martin Kupka ani Radim Ivan nebyli zvolení za předsedu, Fiala by se mohl v jistý moment pasovat do role kandidáta, který by dokázal oslovit delegáty z obou táborů.

V danou chvíli to ale působí jako vyloženě divoký scénář. Podstatně pravděpodobnější je, že Fiala ve vedení strany po dlouhých dvanácti letech za týden skutečně skončí. A kromě toho, že se bude uvnitř ODS mluvit o jeho budoucnosti, nastane také ideální chvíle k bilanci a hodnocení. A podle expertů oslovených redakcí Aktuálně.cz budou v tomto punktu skoro jistě převažovat pozitiva.

Zachránce ODS. A nejen jí

Vždyť Fiala byl zvolen předsedou strany těsně po volbách, ve kterých obdržela mizerných 7,72 procenta hlasů. „Petr Fiala by měl být v rámci ODS bezpochyby vnímán jako velmi úspěšný předseda strany. Hlavním důvodem je samozřejmě skutečnost, že ji dokázal ze situace blízké klinické smrti po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 minimálně částečně přebudovat,“ míní politolog Ladislav Cabada.

Co tím myslí? „Fiala dokázal v ODS potlačit nejviditelnější rysy tzv. kmotrovství, které ji učinily nedůvěryhodnou a téměř toxickou, dokázal v ní také potlačit – a částečně i v sobě samém – afektivní euroskepticismus a posunout ji do pragmatické pozice na rozhraní skeptičtější části Evropské lidové strany (EPP) a pozitivněji proevropské části Evropských konzervativců a reformistů.“

Právě tento posun podle Cabady Fialovi částečně pomohl k tomu, aby společně s dalšími dvěma členskými stranami EPP – KDU-ČSL a TOP 09 – vybudoval volební alianci Spolu a uhájil ji po relativně dlouhou dobu před skeptiky zevnitř všech tří stran. „Nemám příliš pochyb o tom, že v prostředí silné personalizace politiky to byl právě on, s kým se dokázali členové menších stran i jejich voliči v rámci ODS nejsnáze ztotožnit,“ míní politolog.

Podobně to vnímá jeho kolega Lubomír Kopeček. „Podle mne Petr Fiala sehrál po nástupu do čela strany velmi důležitou a úspěšnou roli krizového lídra ODS, když ve volbách 2013 strana téměř vypadla ze sněmovny. Součástí konsolidace bylo i očištění korupčního image, který měla ODS z předchozího období,“ zdůrazňuje politolog.

Také podle něj určitě stojí za zmínku, že Fiala prosadil uvnitř strany projekt koalice Spolu. „Umožnil tím ODS vrátit se do pozice nejdůležitější vládní strany mezi lety 2021 až 2025. Podle mne má i ve stávající rozdrobené struktuře české opozice projekt Spolu stále smysl, protože ODS nemá šanci vrátit se samostatně voličsky do pozice velké strany s 25- až 30procentní podporou.“

Právě o to se bude hrát v začínajícím volebním období. A podle Kopečka by hnutí ANO Andreje Babiše mělo mít také v následujících čtyřech letech silnou protiváhu. „Myslím si, že pokud někdo z opozice bude chtít porazit ANO ve sněmovních volbách, bude se muset k této koncepci široké volební koalice spojené proti ANO v nějaké pozměněné podobě vrátit,“ uvažuje politolog.

V neposlední řadě připomíná, že je pro Fialův politický styl příznačný mediační, konsenzuální a uměřený přístup. „V tom je velmi odlišný třeba od stylu Mirka Topolánka nebo Václava Klause, kteří vyvolávali – každý trochu jinak – silné emoce. To jim sice získávalo příznivce, ale časem i vyrábělo četné odpůrce uvnitř ODS,“ má jasno Kopeček.

Podle jeho mínění právě tato okolnost hodně dobře odráží neformální autoritu, kterou si za svého předsednictví Fiala vybudoval. „A která,“ dodává Kopeček v rozhovoru pro Aktuálně.cz, „navenek mimo ODS nebyla moc vidět. Avšak uvnitř strany byla dost podstatná pro to, že se stal nejdéle působícím stranickým předsedou v historii této strany.“

Budoucnost je otevřená

Otázka nyní ale je, jak by mohla ideálně vypadat budoucnost Petra Fialy. A zda zůstane v politice. „Je to velká otázka, protože kariérně každá pozice kromě prezidenta je premiérovi podřízená,“ reaguje na dotaz Aktuálně.cz politolog Jakub Lysek. Navíc připomíná současného prezidenta Petra Pavla, který bude nejspíš svůj mandát na Hradě na začátku roku 2028 obhajovat.

Podle něj by možná byla pro Fialu dobrá strategie se na několik let stáhnout a usilovat třeba o senátorský post. „A třeba za nějakých sedm let usilovat opět o nějakou významnou pozici v české politice, třeba právě o prezidentský úřad po Petru Pavlovi,“ říká Lysek s tím, že si pak lidé zpětně mohou pamatovat období Petra Fialy jako stabilní a normální.

Což s ohledem na to, co Česko čeká v letech, kdy mu bude vládnout Andrej Babiš, Tomio Okamura a Petr Macinka se svými stranami, může být nakonec vcelku realistická prognóza. „Petr Fiala asi nebude okopávat kotníky novému vedení ODS, mohl by tak tedy přerušit tradici předsedů, kteří následně své straně škodily, ať už v ODS, nebo v ČSSD,“ dodává také Lysek.

Politolog Aleš Michal ovšem míní, že klíčovou součástí budoucnosti Petra Fialy bude akademická dráha. „Přijde mi to logické a současně dostatečně důstojné jeho pozici. Zároveň je zřetelné, že ho v posledním roce bavilo cestování po českých krajích. Umím si představit, že jako bývalý předseda vlády bude v cestách podobného typu pokračovat,“ uvažuje politolog.

A pokud jde o politickou budoucnost, kandidaturu Fialy na prezidenta nepovažuje za příliš reálnou. „Vzhledem k neoblíbenosti jeho vlády, která byla často spojena personalizovaně i s jeho osobou, nemá taková kandidatura šanci na úspěch. Přesto si nemyslím, že jsou jeho dny v politice zcela sečteny. Jako celkem logická by se mi jevila senátní kandidatura,“ dodává Michal.

Skeptický je k případné Fialově kandidatuře na Hrad také politolog a expert na politický marketing Otto Eibl. „Ostatně když se podíváme na poslední dvoje prezidentské volby, je patrné, že to mají s výjimkou Andreje Babiše straničtí kandidáti těžké. A myslím, že poslední, co by si Fiala přál, je nářez od voličů, který by asi přišel,“ uvažuje Eibl.

Navíc si podle jeho slov musíme aktuální situaci promítnout na delší časovou osu. „Nelze vyloučit, že se promění ODS a možná – ale opravdu možná – dojde na nějaké účtování s minulostí v kontextu působení strany v koalici Spolu. A Petr Fiala byl jejím architektem. Nemyslím si proto, že by jeho kandidatura na Hrad byla tedy reálná varianta,“ dodává politolog.

Již citovaný Ladislav Cabada si nakonec netroufá odhadovat, jaké – pokud vůbec – budou další kroky Petra Fialy v české politice. „Určitě v sobě má ambici pokusit se vrátit podobně, jako se to nyní podařilo Andreji Babišovi,“ míní politolog. Což by odpovídalo záložnímu scénáři, o kterém píšeme výše. I Cabada nicméně počítá s tím, že Fiala bude po kongresu ODS ve straně spíše upozaděn.

Navíc ani nepředpokládá, že by se ucházel o místopředsednickou funkci. „Protože není předsedou poslaneckého klubu ODS, nebude disponovat přednostním právem vystoupení a nebude tedy ani tolik vidět. Ale uměl bych si představit, že se pokusí na nové platformě spolubudovat novou alianci prodemokratických sil, která by se v dalších volbách pokusila porazit nyní výrazně dominující ANO.“

Pokud jde o případnou prezidentskou volbu v souvislosti s Fialou, Cabada by ji považoval za zajímavý moment. „Nicméně Fiala jako politolog dobře ví, že pokud by se postavil jako stranický kandidát vedle Petra Pavla, navíc v situaci, kdy na řadu věcí sdílejí pohled, riskoval by, že se hlasy pro určitý typ politiky rozmělní, a nakonec by oba mohli propadnout.“

Ještě větší riziko pak Cabada spatřuje v tom, že by ve volbě, která je velmi specifická, jako stranický kandidát propadl, jak se to stalo například Mirku Topolánkovi. „To by byl pro jeho další politické plány velký problém. Pokud tedy bude uvažovat o prezidentské volbě, pak myslím až v roce 2033,“ uvažuje ve shodě s tím, co nám řekl jeho kolega Jakub Lysek.

V mezidobí by si Cabada uměl představit Fialovo působení na evropské úrovni. „Stěží v Evropské komisi, kam nominuje vláda, nicméně v některé z dalších vysokých pozic typu zvláštní komisař, vyslanec a podobně ano. Ale třeba se mýlím a on skutečně zůstane jen řadovým poslancem a vrátí se na akademickou půdu, zejména ke psaní,“ uzavírá Ladislav Cabada.