Kalousek připouští změny ve finanční ústavě, Sobotka chce prováděcí zákon

Vláda finanční ústavu schválila loni v říjnu. Diskuse ve sněmovně ji ale teprve čeká. Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši vládního dluhu. Obsažena v něm je dluhová brzda, která stanoví, že pokud veřejný dluh stoupne na 50 a více procent hrubého domácího produktu (HDP), bude muset vláda požádat o vyslovení důvěry.

Vláda by měla aktivní opatření uskutečnit již při překročení hranice veřejného dluhu 40 procent HDP. Právě tato hranice už je nyní fakticky překročena, podle Kalouska je ale vláda přesvědčena, že ona aktivní opatření už nyní činí.

Návrh obsahuje seznam opatření, která mají být uskutečněna při určitých pásmech zadlužení od 40 procent HDP výš. Pohyb těchto pásem o několik procent vzhůru ministr Kalousek připustil.

Sobotka: příští vláda musí mít možnost podpořit růst

Opozice a koaliční strany se totiž nyní liší v názoru, jak „přísná“ má finanční ústava být. Kalousek si podle svých slov dovede představit například posunutí klíčových parametrů o pět procent nahoru, tedy určité změkčení navrhovaných pravidel, aby zákon získal podporu přinejmenším části opozice, a tedy potřebnou ústavní většinu.

Podle názoru Sobotky už totiž parametry, tak jak jsou v zákoně nastavené, zastaraly, protože míra zadlužení už se blíží hodnotám, které finanční ústava zmiňuje. Parametry je potřeba nastavit tak, aby odpovídaly reálné úrovni zadlužení státu a neznemožnily příští vládě realizovat například kroky na podporu hospodářského růstu, zdůraznil Sobotka.

Sobotka také apeloval na vládu, aby co nejdříve předložila prováděcí zákon k finanční ústavě. Loni poslanci vložili do Ústavy přímou volbu hlavy státu, dlouho však nebylo jasné, jak konkrétně bude prezident volen, protože chyběl právě prováděcí zákon. Kalousek připustil, že „jisté obavy týkající se absence prováděcího zákona jsou na místě“.

Jana Havligerová: Finanční ústava má svá úskalí