Kalousek: Při růstu podle předpokladů už další škrty nebudou
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Kvůli nízkému růstu ekonomiky je dle Kalouska nutné přistupovat k úsporným opatřením a snižování deficitu. „Pokud se bude ekonomika vyvíjet podle naší prognózy, nemusíme do konce volebního období dělat žádná další razantní opatření, kromě těch, které jsme nyní zveřejnili,“ řekl Kalousek.
Vláda se v letošním roce rozhodla zmrazit výdaje v rozpočtu za téměř 24 miliard korun. Hospodaření mají pomoci například vyšší sazby DPH, nižší růst penzí nebo rušení úřadů. Cílem je dodržet letos naplánovaný schodek státního rozpočtu 105 miliard korun a celkový deficit veřejných financí na 3,5 procenta HDP.
Další škrty můžou zapříčinit turbulence v eurozóně
Nutnost dalších fiskálních opatření však podle Kalouska může přinést neočekávaný vývoj na finančních trzích.
„Jestli dojde k nějakému finančnímu krachu v eurozóně nebo v jiném regionu a ekonomika dostane negativní impulz, odpovědná vláda bude muset přijít s dalšími aktivními opatřeními,“ řekl Kalousek. „Žijeme v době bouří a turbulencí,“ dodal.
Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky jsou ekonomická opatření vlády nekonzistentní a vůči některým sociálním skupinám nespravedlivě tvrdá. „Na vládní škrty doplatí nejvíce zaměstnanci se středním příjmem a senioři,“ řekl.
Kalousek míní, že ekonomické zatížení občanů v důsledku vládních změn je rovnoměrné pro všechny. „Celé populaci klesnou reálné příjmy,“ uvedl ministr financí. Je však podle něj důležité, aby se příjmy lidí časem nesnížily skokově s dramatickým efektem.
Vláda chce podle Kalouska zhruba do měsíce jednat s opozicí o možnostech, které by mohly ekonomice prospět a pomoci k růstu. „To je správný krok, jsme na tuto debatu připraveni,“ dodal Sobotka.
