Praha - Dostupná péče šitá na míru - tak prezentuje novou podobu českého zdravotnictví ministr Tomáš Julínek a jako příklad dává desítky nových stanovišť záchranné služby, které mají být zřízeny, pokud projde jeden ze sedmi reformních zákonů.
Ředitelé záchranek se ale ptají, kdo bude na nových stanovištích pracovat, když i ta stávající mají personální problémy.
"Bude to obrovský problém. Já si myslím, že v současnosti zkušené proškolené lidi na tato místa v kraji neseženu," říká ředitel olomoucké záchranné služby Ivo Mareš.
Ministerstvo řeší nedostatek lékařů a dalších odborníků změnami ve vzdělávání, ale v tomto případě záchrankám nepomůže.
Čtěte více:
- Chybějí lékaři. Stát jim atestaci zaplatí ze svého
- Malé koaliční strany uspěly. Julínek se odkládá
- Nechci žít na přístrojích. Odpojte mě. Povolí to vláda?
Chybějí i záchranáři, hlavně mimo velká města
"Ministerstvo nebude zajišťovat personál, záchranky jsou v samosprávné působnosti krajů, personální problémy jsou pouze s nedostatkem lékařů, záchranářů je dost. Na nové základny se počítá pouze se záchranáři," uvedl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt.
S tím ale samotné záchranné služby nesouhlasí. "Nedostatek lékařů a záchranářů i řidičů je současný problém většiny ZZS v ČR," říká ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz.
Kde například přibydou nová stanoviště ZZS?
- Středočeský - Minichovo Hradiště, Benátky nad Jizerou, Slapy
- Liberecký - Mimoň
- Ústecký - Šluknov
- Plzeňský - Úněšov
- Karlovarský - Luby
- Jihočeský - Horní Planá, Kunžak, Frymburk, Čimelice
- Královéhradecký - Kopidlno, Nová Paka, Chlumec n.Cidlinou, dálnice u Hradce Králové
- Pardubický - Skuteč, Seč
- Vysočina - Přibyslav, Hrotovice, Polná
- Jihomoravský - Klobouky u Brna
- Olomoucký - oblast Zlatých Hor
- Moravskoslezský - Nošovice Zlínský - Luhačovice
- ZSHMP - centrála ZZS
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Problém může být i to, že posádky záchranné služby bez lékaře musí tvořit proškolení a zkušení záchranáři i řidiči. Jejich vzdělávání trvá i několik let. "Kraj v tom nic udělat nemůže. Lidi budu shánět já, ale nemůžu je zaručit," dodává Mareš.
Podle něj by navíc například v oblasti Zlaté Hory, kde má být nové výjezdní místo záchranky, existovalo mnohem efektivnější řešení. "Snažili jsme se vyjednat, aby na Zlatohorsku jezdila záchranka z Polska, která tam má dojezd pět až osm minut. Přestože jsme v Unii a Schengenu, zatím jsme od ministerstva nedostali povolení," říká Mareš. Jeho sanitkám trvá v zimě i půl hodiny, než se k nemocnému do zmíněné oblasti dostanou.
5 minut? To nemůžeme stihnout
Záchrankám z velkých měst zase dělá starosti jiná část nového plánu - dojezdová doba, která je dnes jednotná - 15 minut, by se v budoucnu pohybovala od 5 do 20 minut podle podmínek v oblasti.
"Toto určují kritéria plánu plošného pokrytí daná indexy vypočítanými z hustoty obyvatelstva, rizika území, počty výjezdů ZZS do dané oblasti, silniční dostupnost, stav komunikací," vysvětluje mluvčí Cikrt.
Právě ředitel pražské záchranky se obává, že hlavní město "spadne" do nejpřísnějšího pětiminutového limitu. Dnes pražští záchranáři dojíždějí průměrně asi za sedm minut a nedaří se jim tuto hranici snížit.
"Aktivace posádky na stanovišti trvá v současné době cca 3-4 minuty od zavolání, protože 1-2 minuty trvá v průměru příjem, vyhodnocení a předání výzvy posádce z dispečinku, další 1-2 minuty trvá posádce, než vyjede na místo, a pouhá minuta na dojezd na místo případu je velmi krátká," říká Schwarz.
K tomu je podle něj nutné přičíst problémy v pražské dopravě - zácpy či stovky uzavírek a objížděk.
Oslovení ředitelé záchranek jsou pro zachování jednotného limitu. "I z etického hlediska se obtížně přijímá rozpětí, protože potom to vypadá, že některý občan má právo na 5 minut a druhý na 20 minut jen proto, že se narodil nebo vyskytuje jinde než někdo druhý," dodává Schwarz.
