Byla to jen jedna událost z divokého geopolitického začátku března roku 2025, ale měla ukázat, že Evropská unie to se svou obranou a opevněním proti Rusku myslí vážně. Ursula von der Leyenová v úterý představila vizi ReArm Europe, jejímž smyslem je posílit vojenskou odolnost starého kontinentu v situaci, kdy je stále zřejmější, že Spojené státy vedené Donaldem Trumpem nebudou dbát na bezpečnost Evropy tak jako dřív.
"Evropa je připravena převzít svou odpovědnost. Evropa je schopna mobilizovat téměř 800 miliard eur (20 bilionů korun) na bezpečnou a odolnou Evropu," prohlásila. Do obrany by tak měly jít třeba i peníze z kohezních fondů prioritně určených k hospodářské či sociální podpoře.
Podle Jana Jireše, vrchního ředitele Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR, je třeba návrh společné půjčky na obranu přelomový, jenže zásadní budou možnosti trhu. "I s většími rozpočty státy narazí na nedostatek kapacit průmyslu a odborníků," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jakou váhu dáváte plánu ReArm Europe? Může to být program, který konkrétně a rychle pomůže evropským armádám?
Plán přichází s možnostmi, jak rychle uvolnit státům ruce v přístupu k financování obrany, ať už cestou národních či společných půjček, nebo přesunutím národně alokovaných zdrojů z rozpočtu EU. Návrh společné půjčky na obranu garantované unijním rozpočtem je ve své podstatě přelomový.
Sám o sobě nicméně není všespásný, i s většími rozpočty státy narazí na nedostatek kapacit průmyslu a odborníků, který je výsledkem mnohaletého dluhu, který v obraně máme. Jako nedostatečně ambiciózní se zatím zdá být v oblasti zpřístupnění soukromých financí pro obranné firmy. V tuto chvíli čekáme na další podstatné informace, zatím máme spíše vágní obrysy.
Kdy by se peníze mohly začít čerpat?
Jakmile se shodneme na rozvolnění fiskálních pravidel a konturách společných půjček, můžeme čerpat. Zásadní bude rychlost komise v přípravě konkrétních kroků. "Covidové" finance jsme včetně půjček schválili zhruba za čtyři měsíce.
Kolik peněz by mohla využít Česká republika?
Případné národní zadlužení a jeho míra je naše národní politické rozhodnutí. V případě společných půjček by opět záleželo na jejich konturách a našem rozhodnutí, v jaké míře se případně podílet. Co se týče návrhu rozvolnit podmínky kohezních fondů z unijního rozpočtu tak, aby se daly využít i na specifické bezpečnostně-obranné projekty, tam Česká republika dle našich informací k čerpání přistoupila zodpovědně a dostupné finance z národní obálky má již alokovány na původně zamýšlené projekty.
Jaké konkrétní modernizační projekty české armády by mohly být z těchto peněz financovány?
Z těchto finančních prostředků by byly prioritně plněny alianční závazky České republiky a další požadavky NATO v oblasti obrany a odstrašení v souvislosti se zhoršenou bezpečnostní situací. Konkrétně by mohly být využity například na prostředky protivzdušné obrany včetně pro ně určené munice. Dále by se pak dalo uvažovat například o vybavení vojáka - přilby, vysílačky a tak dále.
Má ještě EU nějaké další finanční nástroje, které jsou v tuto chvíli využitelné pro zvýšení naší obranyschopnosti?
Předseda vlády Petr Fiala opakovaně vyzval k využití stále ještě nevyužitého prostoru v nástroji NextGeneration EU, který byl určen pro řešení covidové krize. Z celkového objemu schválených zdrojů by mělo být k dispozici zhruba 93 miliard eur, nicméně i v tomto případě by se zjednodušeně řečeno jednalo o levnou společnou půjčku.
Využití vidíme například v investicích do infrastruktury spojených s plněním role Host Nation Support (poskytnutí zázemí spřátelené armádě, pozn. red.) či zajišťování mobilizačních prostředků. Je však možné, že by tato půjčka byla překryta nově navrhovanou půjčkou plánu ReArm Europe.
Současný unijní rozpočet na obranné projekty je již téměř vyčerpán. Mezi nástroje, které v tuto chvíli stále disponují zdroji, které proudí i do České republiky, patří především evropský obranný fond na podporu obranného vývoje a výzkumu. V oblasti podpory obranného průmyslu jednáme o nařízení EDIP, který by měl disponovat 1,5 miliardy eur. Dá se také hovořit i o mimorozpočtovém nástroji EPF, který mimo jiné částečně refunduje vojenskou podporu Ukrajině.
Jan Jireš
Od července 2022 je vrchním ředitelem Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany České republiky. Do té doby působil jako vedoucí obranného úseku Stálé delegace České republiky při NATO v Bruselu.
V letech 2009 až 2014 byl vyučujícím mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií v CEVRO Institutu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Zdroj: web konference Naše bezpečnost není samozřejmost
