Jezera za miliardy. Stát už utratil dvě třetiny z fondu na nápravu škod po dolování

Vytvoření rekultivačního jezera Milada v lokalitě uhelného dolu Chabařovice stálo pět miliard korun. Napouštění nádrže o ploše 252 hektarů skončilo po devíti letech v roce 2010.

Vytvoření rekultivačního jezera Milada v lokalitě uhelného dolu Chabařovice stálo pět miliard korun. Napouštění nádrže o ploše 252 hektarů skončilo po devíti letech v roce 2010. • Zdroj: OSR-PIP, Wikimedia Commons

Rypadlo v povrchovém hnědouhelném lomu Vršany
Stěna v hnědouhelném lomu Vršany
Vytvoření rekultivačního jezera Milada v lokalitě uhelného dolu Chabařovice stálo pět miliard korun. Napouštění nádrže o ploše 252 hektarů skončilo po devíti letech v roce 2010.
Odpůrci uhlí okupují velkorypadlo hnědouhelného Lomu Vršany na Mostecku.
Jezero Milada
7 Fotogalerie
Jiří Liebreich

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás

Na rekultivaci krajiny postižené těžbou státních uhelných podniků stát vyčlenil 38 miliard korun. Z nich zatím od roku 2002 investoval 25,6 miliardy. Peníze podle Zdeňka Vojtěcha z tiskového oddělení ministerstva financí putovaly do náprav ekologických škod vzniklých před privatizací hornických a hutních státních společností v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

Ministerstvo financí za posledních pět let uzavřelo 165 smluv týkajících se revitalizací za téměř 2,2 miliardy korun. Dosud aktivní kontrakty dosahují hodnoty 5,7 miliardy korun. K současným vládním prioritám však patří pouze revitalizační a resocializační projekty, tedy vrácení krajiny původnímu účelu a návratu života. Netýká se to rekultivací.

„Vláda je toho názoru, že rekultivace rozsáhlých území postižených těžbou bývalých státních podniků již byla dostatečně finančně pokryta a rekultivace zbývajících území musejí zajistit těžební společnosti z povinných rezerv,“ uvedl Vojtěch. Žádosti například OKD nebo Severočeských dolů o financování tak rezort už dříve zamítl.

Stát financuje rekultivace krajiny v několika fázích, během kterých se přesouvá velké množství hmoty tak, aby krajina dostala zpět přirozený tvar. Součástí je i odvodnění svahů a výstavba retenčních ploch pro zadržení vody i dopravní infrastruktury. Následuje vysázení stromů nebo vznik orných půd, na které se vracejí zemědělci. Na severu Čech vznikla soustava jezer, která zatopila jámy lomů.

Nová jezera

K nejvýznamnějším revitalizačním jezerům v Česku patří Milada v hodnotě pět miliard korun na místě jámy hnědouhelného lomu Chabařovice. Dalším jezerem je Most, který vznikl nad lomem Ležáky. Ministerstvo financí právě připravuje i revitalizace Stříbrného a Hlučínského jezera v okrese Opava.

Do rekultivace krajiny investují také těžařské firmy. Severočeské doly ze Skupiny ČEZ dříve uvedly, že od založení v roce 1994 investovaly 6,7 miliardy. Těžaři ze skupiny Sev.en Energy financovali rekultivace od roku 1993 necelými čtyřmi miliardami korun.

 

Volby 2026

V roce 2026 v Česku proběhly komunální a senátní volby. Přinášíme kompletní výsledkový servis a přehled povolebního dění. Zjistěte, kdo ovládl radnice v Praze i dalších velkých městech a kdo získal křeslo v Senátu. K dispozici jsou také interaktivní mapy výsledků pro jednotlivé obce a obvody i detailní vysvětlení toho, jak fungují obecní zastupitelstva.

Volba starosty a primátora

Voličský průkaz

Volební komise

Komunální volby v Praze

Kandidáti na primátora Prahy

Kde volit podle adresy

Otevírací doba volebních místností

Výsledky komunálních voleb

Výsledky 1. kola voleb do Senátu

MAPA senátních voleb

Výsledky 2. kola voleb do Senátu