Premiér Petr Fiala (ODS) v kampani tvrdí, že "teď jde o všechno". V podstatě tím říká, že letošní volby jsou soubojem demokratických stran s populisty a extremisty, kteří jsou proruští. Je to skutečně dominantní konflikt současné české politiky?
Určitě se to tak jeví. Problém ale je, že existuje velká skupina nespokojených, avšak relativně vlažných voličů, kteří nezastávají úplně proruské postoje a ani nechtějí volit nějaké tvrdé populisty.
Kdo jsou tedy tito lidé?
Jsou vlažně a obecně nespokojení s politickou situací, nezajímají se ale o politiku a nerozumí jí - proto volí třeba hnutí ANO. Ve volbách se bude hrát o tuto nevyhraněnou skupinu, která rozhodne o směřování Česka. Jde o skupinu lidí napříč věkovými kategoriemi a koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) by si mohla ukrojit u střední generace; u těch starších ale asi nemá šanci.
A pokud jde o ty mladší ročníky?
U těch mladších by mohli jako v minulosti zabojovat Piráti či STAN, a to skrze síť starostů v menších obcích. Bohužel se vládě nepovedly důležité reformy, které by mohla nevyhraněným voličům prodat. A to málo, co se kabinetu povedlo, pak komunikovat neumí.
Ono to totiž i naráží na to, že třeba ODS dle mého nechce podporovat občanské vzdělávání ve školách, finanční gramotnost a projekty celoživotního vzdělávání, což se pak odráží na tom, že když se snaží vysvětlovat důchodovou reformu, nepadá to na úrodnou půdu.
A platí tedy, že jsme svědky nějakého přeskupování sil a že se nehraje ani tak o sociálně-politická témata, jako spíš o demokratický charakter státu?
Určitě se hraje o demokratický charakter státu. Bohužel ale ani strany současné koalice neudělaly příliš pro to, aby stát byl odolný nezávisle na tom, kdo zrovna bude vládnout.
Co tím myslíte konkrétně?
Na mysli mám zefektivnění kontrolních mechanismů státu, posílení kapacity státní správy, a to jak regionální, tak lokální, dále pak zavedení digitalizace, AI a datové analýzy do rozhodování.
Zdá se, že se spousta politiků rozhoduje emočně, nebo tyto principy odmítají jako ideologické, popřípadě z nezavedení kontrolních mechanismů mají osobní výhody. Nicméně tyto kroky, pokud by je vláda podnikla, tak by demokracii ve výsledku pomohly. A my bychom pak spolu mohli mluvit třeba o tom, jak efektivně nastavit bytovou politiku - a ne o charakteru samotného státu.
V danou chvíli se průzkumy jeví tak, že Spolu ztrácí na hnutí ANO přibližně osm až deset procentních bodů. Je vůbec realistické si myslet, že lze do říjnových voleb takový náskok stáhnout?
Je to velmi nepravděpodobné, musela by se udát nějaká zásadní kauza u hnutí ANO, nebo by se musela ještě více změnit geopolitická situace, nastat nějaká krize či událost, kde vláda prokáže své kompetence.
Velmi divoký scénář by také třeba byl, že Petr Fiala odstoupí, tak jako kdysi Miloš Zeman, a předá lídrovství někomu populárnímu z ODS. To by pak byla divoká karta voleb. Zdá se ale, že na to je už pozdě.
Andrej Babiš bude potřebovat k vládnutí jednoho, možná i dva koaliční partnery. V minulých volbách v roce 2021 přitom propadl milion hlasů, což je scénář, na který doplatil. Může se letos něco podobného opakovat?
Může, ale je to méně pravděpodobné, protože došlo ke konsolidaci protestních stran a hnutí, zejména pod hlavičkou SPD, ale i spojení SOCDEM a KSČM.
Čtete to tedy tak, že spojenectví SOCDEM a komunistů pod značkou Stačilo! je přesně ten moment, který rozhodne volby, neboť se tu rýsuje příští vládní partner Andreje Babiše?
Jeden z momentů, protože bonus pro Stačilo! v podobě SOCDEM není vůbec jistý. Záležet bude i na Motoristech sobě a obecně na rozložení mandátů u malých stran včetně těch provládních.
Nakonec se může stát, že si ANO bude moci vybírat a bude v komfortní situaci. Klíčové přitom bude, jestli ANO bude chtít vládnout s SPD, nebo spíše menšinově. Může však také nastat mandátově patová situace a následovat mohou předčasné volby.
Šéfka SOCDEM Jana Maláčová tvrdí, že je tady stále hlavním konfliktem souboj levice s pravicí. A vládu Petra Fialy označuje za asociální. Je to v danou chvíli rozumná strategie?
Toto je složitá otázka a na její odpovědi se neshodnou ani politologové. Dominantnější se jeví nyní střet liberálního pohledu s autoritářštějšími či neliberálními pohledy, protože když se podíváme na voličské bloky, ale i na spolupráci stran, blíže k sobě mají Motoristé a komunisté než třeba Motoristé a hlavní proud v ODS.
A pokud by střet levice a pravice v ekonomickém smyslu byl tak dominantní, tak by se nespojili s SPD Svobodní, kteří údajně hájí volný trh a malý stát.
Co se to tedy děje?
Jde o to, že se pojmy levice a pravice, liberalismus a konzervatismus časem proměňují a jsou chápány voliči i politiky jinak. Takže si ani nepomůžeme tím, že se budeme ptát lidí na pravicová a levicová řešení, protože je tam silný rozpor s pravo-levou škálou.
Spousta voličů KSČM či sociální demokracie odmítá v dotazníkových šetřeních sociální dávky či oddlužení, naopak se k nim pozitivněji staví voliči pravicových stran.
A pokud jde o sociální demokraty a komunisty: kdo je jejich hlavní soupeř? Není to spíš než Petr Fiala právě Andrej Babiš?
Co se týče voličů, tak rozhodně. Je tam největší překryv. KSČM a Jana Maláčová by mohli zaujmout kromě "sudetských" regionů i v rámci bohatých měst třeba paneláková sídliště, kde žije nižší střední třída pracující spíše v manuálních profesích a službách.
Jakub Lysek
- Politolog, působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.
- Odborně se zabývá statistickými metodami v sociálních vědách, datovou analytikou, volebním chováním a lokální samosprávou.
Tito lidé se sice mají s ohledem na různá měřítka relativně dobře, ale dopadá na ně inflace. A také si nemohou v bohatém městě dovolit to, co lépe zajištění spoluobčané z předměstí či centra.
Tito lidé také negativně vnímají ukrajinské uprchlíky a ze svého relativního postavení viní vnější okolnosti. Pro ně není téma levicová politika, ale kulturní války.
A pokud jde o Janu Maláčovou a její strategii?
Bral bych ta její vyjádření jen jako rétoriku, které ona sama nevěří. Spíše pochopila později to, co dříve naopak pochopila Kateřina Konečná, že tu už není prostor pro klasickou programatickou levicovou stranu formující se na ekonomických tématech. Proto se komunisté transformovali do populistického hnutí.
Takže ano, rétoricky sice hnutí Stačilo!, jehož součástí jsou už i sociální demokraté, komunikuje ekonomická témata více než třeba SPD, ale dominantním prvkem je i u něj populismus a kulturní války. Kateřina Konečná to ale měla v tomto ohledu jednodušší.
V čem?
Protože oproti ideově relativně koherentní KSČM v sobě mají sociální demokraté dlouhodobý vnitřní rozpor daný dvěma odlišnými skupinami voličů a straníků. Buď se stane populistickou stranou typu SPD nebo hnutí ANO a bude oslovovat seniory a manuálně pracující, nebo půjde západoevropskou cestou a osloví spíše vzdělanější vrstvy z větších měst, zejména učitele, úředníky, lidi pracující v kultuře či sociálních službách, kteří mají vyšší vzdělání, ale ne příjem.
Rovněž se geograficky tento typ voliče koncentruje do oblastí venkova s vyšší kvalitou života nebo do menších měst. Asi to už nešlo hrát na obě strany, to by ta strana musela mít skutečné lídry a osobnosti, kteří by dokázali oslovit současně manuálně pracující i tyto bílé límečky.
Zdá se, že si Maláčová vybrala cestu Sahry Wagenknechtové, německé europoslankyně z levicové strany Spojenectví …
To je dobré přirovnání. Maláčová se Zaorálkem nakonec zvolili cestu populismu a spolupráci se Stačilo!. Asi by tu nebyl prostor pro druhé Stačilo!, a také prosadit tuto cestu by měla Maláčová se Zaorálkem těžší v rámci strany, takto při jednání o spolupráci se Stačilo! tento problém nakonec vyhřezl a asi se i finálně vyřešil.
Protože demokratičtěji smýšlející straníci, ti, kteří reprezentovali spíše vzdělanější voliče SOCDEM, jsou již nyní pryč. Obecně je to asi dobře, protože takovýto vnitřní rozpor neměl smysl uměle udržovat při životě. Pro voliče je to nyní jednoznačně čitelnější varianta.
V jakém slova smyslu?
Maláčová se nemusí nyní krotit se svými radikálními ekonomickými názory a Zaorálek se může konečně volně projevovat jako proruský a pročínský politik. Už to nemusí ani nijak skrývat, což bylo nedůstojné.
Navíc se tu do budoucna otevírá prostor pro nějakou klasickou sociálnědemokratickou politiku západního typu, nicméně v postkomunistickém prostoru to asi nebude nějaká nová sociální demokracie založena liberálními odpadlíky ze SOCDEM, který segment těchto voličů ovládne.
A kdo tedy bude tento prostor obhospodařovat?
Spíše to vypadá, že v tomto prostoru jsou Piráti, Zelení a částečně STAN.
Takže si nemyslíte, že se Jana Maláčová přidala na špatnou stranu současného politického zápasu?
Těžko soudit, v demokracii jsou různé proudy, populistické a destruktivní. A spousta lidí si myslí, že je to cesta a řešení. Ale i antická historie nám říká, že to cesta spíše není. Zrovna nyní čtu nové české vydání Dějin peloponéské války a Athény ji podle Thukidida prohrály právě kvůli populistickým politikům.
Tak ještě jinak: je to konec SOCDEM v české politice?
Jako strana určitě končí, sociálnědemokratický politický proud tu nyní zastupují jiné strany.
