Praha - Václav Havel je největší českou osobností posledních čtyřiceti let a vědci by měli již nyní začít kriticky zkoumat jeho dílo, třebaže od smrti Havla uplynuly teprve tři měsíce, míní historik Vilém Prečan.
O nutnosti detailního prozkoumání jeho odkazu v kontextu situací ve společnosti je přesvědčen i proto, že Havel a jeho dílo zůstávají "jedním z bojových polí" současného života v Česku. Na detailnější bádání je podle něj správný čas.
O možnostech zahájení komplexního projektu havlovských studií v pondělí debatovali účastníci konference Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR (AV ČR).
"Nyní se jedná o jakýsi počátek komplexního projektu havlovských studií. Protože havlovská studia začala už předtím. Máme tady celou řadu knih a prací, některé lze ocenit velmi pozitivně," uvedl Prečan.
Podle něj by vědci mohli třeba zjišťovat, zda Havel paběrkoval v oblasti díla filozofů Jana Patočky či Martina Heideggera, nebo zda je v Havlově díle vtisknuta pečeť originální havlovské myšlenky.
Bádání o osobnosti Václava Havla je nyní možné v nejlepších možných podmínkách, uvedl Prečan. "Nyní je pravý čas," řekl s tím, že první výsledky by mohly být do šesti let.
Neopakovat chyby kolem Masaryka
Podle Prečana je žádoucí vyvarovat se chyby, která se stala v případě prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Důkladné bádání o masarykovském odkazu bylo odsouváno kvůli válce, komunismu, takže se řada podkladů i pamětníků ztratila, podotkl.
Předseda AV ČR Jiří Drahoš je přesvědčen, že Prečan je nejpovolanější osobou k promluvě o zahájení komplexních havlovských studií. Prečan doufá, že budou brzy zpřístupněny dokumenty v archivu prezidenta republiky.
"Tam bude třeba napřít energii," řekl historik. Dalším zdrojem informací jsou například Knihovna Václava Havla, Národní muzeum, Libri Prohibiti, Národní archiv či Archiv bezpečnostních složek.