"Strejdo, pojď se mnou už na hřiště." Pěstouni nechávají na dětech, jak jim budou říkat. Děti vědí, že mají rodiče. Za chvíli jim bude máma telefonovat z Anglie. Pan Polanský uvažuje, že by mohl přestat učit a pomáhat víc ženě, jen se bojí, jaký by pak měl důchod.
