Jak by vypadala Praha, kdyby architekti měli volné ruce

Jak by vypadala Praha, kdyby architekti měli volné ruce
Soutěž na budovu úvěrní banky na Můstku a úpravy nároží Můstku a Václavského náměstí, 1921, nerealizováno  Ve dvacátých letech zvítězila studie Jana Kotěry. Jeho uvažování o architektuře se promítlo do další výstavby, pozdější tvůrci se inspirovali zejména jeho myšlenkami o skladbě objemů volně rozvinutých do prostoru. Dekor ustupuje do pozadí a slouží jen k členění a podpoře konstruktivně vyjádřené masy
5. soutěž na stavbu Staroměstské radnice, 1947, nerealizováno  Stavba Otakara Novotného nebyla ani časem přijata. Staroměstské náměstí se začalo propadávat do chaosu, nedůvěry v hodnoty a napětí. Hovoří se o takzvaném "zabití místa". Otázka je, zda to mohla způsobit jen jedna nepovedená stavba
Studie úprav Malé strany a studie o Velké Praze, 1905 - 20, nerealizováno   Národní galerie moderního umění z dílny Antonína Balšánka otevřela Malou Stranu monumentální architektuře. Být moderní a do výše pozvednout národního ducha k vítězství, to je nový směr, který dal svým projektem historického centra na počátku století do vínku. A další generace jej vyslyšely
3. soutěž o přestavbu Staroměstské radnice, 1909, nerealizováno  Soutěž vyhrál Theodor Petříček, a na rozdíl od předchozích se radní rozhodli stavět. Dlouho však výstavná budova v centru Prahy nezůstala. Zničující pro ni bylo bombardování na konci druhé světové války. Hned v roce 1945 se ale začala stavět druhá věž. Měla být muzeem, po roce 1948 se pro ni našla odlišná funkce - sloužila státní bezpečnosti. Teprve vizionáři po sametové revoluci se odvážili takzvanou Novou věž oprostit od nešťastného údělu a symbolicky vrátit k prvopočátkům Zobrazit 19 fotografií
Foto: Filip Kotlár
25. 7. 2008 11:00

Praha - Jak by vypadala Praha, kdyby se realizovaly klíčové architektonické soutěže, k jejichž stavbě nakonec chyběla politická vůle?

Studenti liberecké architektury vědí. Poslavili zavrhnuté projekty a sami pokračovali. Každá nová budova podle nich funguje jako rozbuška. Její vliv se dá přirovnat k tlakové vlně šířící se z epicentra - čím kvalitnější, nápaditějši stavba, tim silnější bouře ovlivňující další vývoj města.

Mnohé vize však potkal osud hrozící Kaplického knihovně. Skončily v pomyslném šuplíku. Přitom právě ony mohly být zásadními křižovatkami, které by určovaly další směřování hlavního města. Berme fiktivní událost na krátkou chvíli jako fakt.