I dvoutýdenní nouzový stav naráží na ústavu
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Místo o měsíc se koronavirové zákazy a omezení prodlouží o dva týdny. Pod podmínkou postupného návratu dětí do škol nebo otevření maloobchodů a služeb se na tom shodlo všech třináct hejtmanů. Obrátili se proto na vládu, která jim vyhověla a nouzový stav od včerejší půlnoci do 28. února vyhlásila. Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a právníci však varují, že ústava to nedovoluje. Poslanecká sněmovna žádost kabinetu o prodloužení nouzového stavu odmítla.
„Vyzvali jsme vládu, aby se 1. března začaly děti vracet do škol. Ke stejnému datu má také zajistit, aby firmy mohly začít testovat zaměstnance na COVID-19 a dostaly na to peníze od státu,“ řekl šéf Asociace krajů a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS).
Dále by se měly rozšířit návštěvní hodiny na úřadech, aby se netvořily fronty. Hejtmani rovněž chtějí, aby je vláda informovala, jak uvolní pravidla v obchodech a službách. „Další opatření se nyní měnit nebudou,“ dodal Kuba.
Jednomyslnou shodu na žádosti o vyhlášení nouzového stavu chtěl od pátku po hejtmanech premiér Andrej Babiš (ANO). Proti společnému usnesení představitelů krajů se jako jediný postavil pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Přesto bude v hlavním městě platit stejný režim jako v regionech.
Vzhledem k tomu, že dosavadní nouzový stav po více než 130 dnech vypršel tuto neděli, považuje předseda Senátu Vystrčil okamžité vyhlášení nového stavu nouze za protiústavní. „Zruší-li sněmovna nouzový stav, anebo nerozhodne o jeho prodloužení, nesmí vláda bezprostředně rozhodnout o vyhlášení obdobného nouzového stavu dalšího. V takovém případě by se kontrolní působnost dolní komory parlamentu vyprázdnila, vláda by ji nepotřebovala,“ uvedl Vystrčil.
Stejný názor mají i ústavní právníci Jan Wintr a Jan Kysela. „Je to v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti,“ míní Wintr s tím, že vláda by měla nyní přijímat protiepidemická opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, přičemž vedení krajů by vyhlásilo stav nebezpečí. Přesně o tomto postupu hovořil v posledních dnech i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Kysela je přesvědčen, že vláda by mohla vyhlásit nový stav nouze až v okamžiku, kdy by se norma o ochranně veřejného zdraví ukázala jako neúčinná. „V opačném případě je to obcházení ústavního zákona,“ soudí Kysela.
Navíc není pravda, že v regionech by nemohli dál pomáhat vojáci, hasiči nebo medici, jak tvrdili premiér Babiš a šéf rezortu vnitra Hamáček. „Armáda bude pokračovat v pomoci zdravotním i sociálním zařízením i bez nouzového stavu. Zákon o ozbrojených silách to umožňuje,“ řekl ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).
Také na činnosti složek Integrovaného záchranného systému by se nic nezměnilo. „Profesionální hasiči plní úkoly nejen na základě nařízení vlády,“ uvedl vedoucí komunikace Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Rudolf Kramář.
