Praha - Šedesát procent Čechů stráví každoročně aspoň týden na dovolené. Přitom desetina cestuje, i když tím vyčerpá všechny finanční rezervy, anebo si dokonce půjčí.

Zbytek zůstává doma především z finančních důvodů. Deset procent domácností však nikam nejezdí, i když má peněz dost.

S takovou bilancí jsou Češi zcela průměrným evropským národem. Nejčastěji cestují občané bohatých severských států. Dovolenou si dopřeje 85 procent Švédů, Dánů, Finů i Nizozemců.

Nejméně cestují naopak ti, kdo na to nemají. Každoročně opustí domov jen třetina Maďarů a Bulharů a dokonce jen čtvrtina Rumunů.

Studie Martiny Mysíkové ze Sociologického ústavu přesto dokazuje, že rozdělení na bohaté a chudé do detailu nevysvětlí, proč některé národy cestují a jiné raději zůstávají doma. Socioložka vycházela z údajů Evropské komise.

Děti jako překážka

O tom, že peníze rozhodují v první řadě, svědčí příklady z průměrného Česka.

„Situace je nejhorší v domácnostech s jedním rodičem. Odjet na dovolenou se neodváží 62 procent z nich. Stejně je na tom polovina osamělých jedinců a úplných rodin se třemi nebo více dětmi," vypočítává Mysíková. Právě rodiny, kde je víc dětí než dospělých, mají v Česku zpravidla finanční potíže. Totéž platí pro osamělé penzisty.

Deset procent Čechů, tedy šestina z těch, kdo na dovolenou jezdí, přitom na cestách utrácí své poslední peníze. Po návratu jim podle průzkumu nezůstanou finanční rezervy, které by přesahovaly osm tisíc korun.

Češi cestují víc než většina občanů postkomunistických zemí, kde mají domácnosti zpravidla nižší příjmy. Lépe jsou na tom podle očekávání bohatší Slovinci a překvapivě také Litevci.

Vášeň Němců, Litevců a Maďarů

Právě Litevci jsou spolu s Lotyši zřejmě nejvášnivějšími evropskými dovolenkáři. Pětina z nich opouští na jeden či víc týdnů domov, i když nemá peníze.

Socioložka Mysíková doplňuje, že do stejné kategorie patří vedle turistického národa Němců také Finové, Dánové, Irové a Slovinci.

„Dávají očividně přednost dovoleným před tím, aby si schovali nějaké peníze pro neočekávané výdaje," hodnotí Mysíková.

Speciální kapitolou je Maďarsko. Na dovolenou nemají, a proto u nich cestuje jen každá třetí domácnost. Z těch, kdo o prázdninách opustí domov, přitom polovině po návratu nezbudou žádné peníze.

Kdo žije z turistů, necestuje

Naopak jiné národy necestují, i když by si to mohly dovolit.

Do této kategorie patří především obyvatelé středomořských zemí, které do značné míry živí turistický průmysl. To se týká mimo jiné Kypřanů a Španělů, kteří jsou spolu s Čechy průměrnými turisty, i když tamní domácnosti mají větší příjmy.

Vůbec nejmenší nadšení pro cestování projevují občané Portugalska a Malty. Třetina z nich nikam nejezdí, i když má dostatečné finanční rezervy.

Vedle středomořských národů jsou opatrní ještě Rumuni a Estonci. Mají k tomu různé důvody.

Rumunsko je v Evropské unii druhé nejchudší a tamní obyvatelé dávají ze zkušenosti přednost tomu, aby se zajistili pro nejistou budoucnost. V tom se liší od ještě chudších Bulharů, kteří peníze raději utrácejí na cestách, než aby šetřili.

Estonci jsou protipólem svých baltských sousedů. Po pádu Sovětského svazu zbohatli rychleji než Lotyši nebo Litevci, a přesto nebo právě proto utrácejí za dovolené obezřetněji.