Čeští generálové často končili na popravišti nebo ve vězení. Další se zaprodali zlu

Pavel Švec Pavel Švec, Petr Buchta
6. 2. 2021 17:02
Jak se v roce 1968 mohl z nedotknutelného komunistického generála Jana Šejny stát spolupracovník CIA, z reformátora generála Václava Prchlíka asfaltér a z ministra reformní vlády generála Martina Dzúra normalizátor? Pozoruhodné osudy generálů v klíčových okamžicích historie ukazuje nový dokumentární seriál České televize. Zde jsou příběhy sedmnácti z nich. A rozhovor s dramaturgem dokumentu.
Karel Kutlvašr, legionář, vojenský velitel Pražského povstání.
Karel Kutlvašr, legionář, vojenský velitel Pražského povstání. | Foto: Pavel Švec

generál Karel Kutlvašr

Legionář v Rusku, který válčil v bitvě u Zborova, při dobývání Kazaně či na transsibiřské magistrále. Mezi světovými válkami zastával různé velitelské funkce. Při mobilizaci v září 1938 převzal velení hraničního pásma v oblasti Orlických hor. Během okupace se zapojil do odboje a na sklonku války velel povstaleckým jednotkám v Praze.

Spolu s představiteli České národní rady 8. května 1945 dojednal podmínky německé kapitulace. Kutlvašr při odchodu z místnosti, kde k podpisu došlo, ke svému náčelníkovi štábu lakonicky prohodil: "Toto bude mít ještě dohru." Jako by tušil, že nikdo ze signatářů nedojde ocenění. Naopak. Po komunistickém puči v únoru 1948 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na doživotí. Propuštění se dočkal až v roce 1960. Pracoval jako noční hlídač. Zemřel o rok později.

 

Právě se děje

Další zprávy