Čeští generálové často končili na popravišti nebo ve vězení. Další se zaprodali zlu

Pavel Švec Pavel Švec, Petr Buchta
6. 2. 2021 17:02
Jak se v roce 1968 mohl z nedotknutelného komunistického generála Jana Šejny stát spolupracovník CIA, z reformátora generála Václava Prchlíka asfaltér a z ministra reformní vlády generála Martina Dzúra normalizátor? Pozoruhodné osudy generálů v klíčových okamžicích historie ukazuje nový dokumentární seriál České televize. Zde jsou příběhy sedmnácti z nich. A rozhovor s dramaturgem dokumentu.
Maršál Andrej Grečko (ministr obrany SSSR, vlevo), Martin Dzúr (ministr obrany ČSSR, uprostřed) a armádní generál Alexej Jepišev, náčelník Hlavní politické správy Sovětské armády na dobovém snímku.
Maršál Andrej Grečko (ministr obrany SSSR, vlevo), Martin Dzúr (ministr obrany ČSSR, uprostřed) a armádní generál Alexej Jepišev, náčelník Hlavní politické správy Sovětské armády na dobovém snímku. | Foto: Studie Vojenské řešení Pražského jara, Daniel Pokorný, VHÚ Praha

generál Martin Dzúr

Na jaře 1968 podpořil Alexandra Dubčeka a program reforem. V dubnu byl jmenován ministrem obrany. Srpnová okupace vojsky pěti států Varšavské smlouvy ho zastihla nepřipraveného. Do bytu sovětského pověřence, kam ho těsně před vstupem vojsk odvezli, mu telefonovali vůdce SSSR Leonid Brežněv a sovětský ministr obrany maršál Andrej Antonovič Grečko. Ujistili ho, že jednají ve shodě s Československou vládou.

Pod dojmem mylných informací Martin Dzúr vydal armádě rozkaz nejen se nebránit, ale dokonce spolupracovat s bratrskými vojsky. Na rozdíl od jiných reformních komunistů přečkal normalizační čistky a ve funkci ministra národní obrany zůstal až do své smrti v polovině 80. let.

 

Právě se děje

Další zprávy